Otázky 2017

- v médiích působí lidé, kteří jsou zpravidla spokojeni se současnou situací a tito lidé deformují toky politické komunikace tak, aby nastolovali témata, která vyhovují stranám hlavního proudu, stranám udržujícím systém

b) identifikace s politickou stranou – založen na psychologickém poutu, které voliče váže ke straně → hlasování je projevem stranictví, není ovlivněno projevy konkrétní politiky, osobnosti

- podle tohoto modelu se lidé dlouhodobě identifikují s určitou stranou a hlasují pro ni, neboť ji považují „za svou“

- model přitom klade velký důraz na politickou socializaci v raném věku → v rodině spatřuje hlavní nástroj, jehož prostřednictvím se utváří politická loajalita (později potvrzovaná určitou, pro stoupence dané strany typickou, sociální zkušeností

c) model racionální volby

prezentován dvěma způsoby:

→ motiv rozhodování voliče je v racionální volbě, která vychází z jeho osobního zájmu => podpora straně odráží rozumový kalkul z hlediska vlastního, egoistického zájmu

→ teorie sankčního hlasování, kdy hlasování je považováno za retrospektivní vyjádření ke straně, které dosud vládla

- existují různé modely racionální volby: někteří autoři chápou hlasování jako zpětný komentář ke straně, která je u moci a k tomu, jak její počínání ovlivnilo voličův výběr; jiní říkají, že si voliči vybírají mezi nabídkami (programy) politických stran jako mezi zbožím nebo službami, které kupují

- jedním z důsledků oslabování dlouhodobého ztotožnění s politickou stranou je ostatně stále častější „hlasování podle témat“ (issue voting), tj. rozhodování se podle aktuálních témat, které strany spolu s médii voličům předloží jako hlavní otázku voleb – a v souvislosti s těmito tématy může hrát roli právě osobní zájem voličů (viz. poplatky u lékaře jako téma senátních voleb z podzimu 2008)

- nicméně je otázka, do jaké míry se voliči opravdu rozhodují racionálně: člověk není jen kalkulující tvor a schopnost politických stran přivábit voliče možná příliš nesouvisí se zbožím, které nabízejí, ale spíše s tím, jak se toto zboží prodává inzercí, politickými kampaněmi, propagandou atd. => volební výsledky tedy mohou spíše než zájmy voličů odrážet zdroje a finanční prostředky, kterými strany disponují

d) sociologický model – teorie voličského rozhodování interpretuje volební chování na základě příslušnosti voliče s členstvím v konkrétní společenské skupině (důležitost mají třídy, gender, náboženství)

- volební chování souvisí se členstvím v sociální skupině či vrstvě, z níž volič pochází, obzvláště ve vztahu k třídní příslušnosti hrají roli také skupinové zájmy voličů → na systém politických stran se dosti často pohlíželo právě jako na odraz třídního systému, kdy střední třídy byly považovány za voličskou základnu pravicových stran a třídy manuálně pracujících za základnu stran levicových x v posledních desítkách let ovšem dochází také k oslabování identifikace se společenskou třídou