Otázky 2017

- profesní skupiny zaměstnanců jsou základem pro rozhodování se společnosti, vytvářejí parlament, z něhož je složena vláda odborníků

- spolupráce mezi jednotlivými zájmovými skupinami mezi zájmovými skupinami a státem

- systém, kooperace se opírá o institut veta, kterým disponují všichni účastníci = dominuje konsensuální styl politiky

d) neokorporativní demokracie

- neokorporativní model představuje vztah koordinace (?) mezi státem a občanskou společností

- specifickým rysem je výrazná vazba zájmových skupin na stát

- velmi dobrá organizace státních orgánů

- v Rakousku mají občané až na výjimky za povinnost být členy minimálně jedné ze čtyř oficiálních korporací- tzv. komory pro obchod, práci a svobodná povolání, zemědělství

- Švédsko

6) Modely demokracie (majoritní demokracie)

Majoritní demokracie

- často bývá charakterizována jako tzv. westminsterský model

- ve VB x v 80. letech majoritní demokracie fungovala i v Irsku, Norsku, Švédsku, Lucembursku

rysy:

- výkonná moc soustředěna do rukou „jednobarevné“ vlády

- vláda dominuje nad parlamentem, neboť je složena z vedoucích představitelů vítězné strany => může se opírat o parlamentní většinu

- systém dvou stran => i při existenci většího počtu stran bojujících o moc získávají moc dvě velké strany: předmětem sporů je především ekonomická a sociální politika

- většinový volební systém poměrné (relativní) většiny => zvolen kandidát, který má víc hlasů než soupeř

- asymetrický bikameralismus → moc je v rukou nižší komory

- unitární stát

- nepsaná ústava => neomezená suverenita parlamentu

- omezená aplikace institutů přímé demokracie, jakými jsou referenda, lidová iniciativa

7) Konsociační a konsensuální demokracie

Konsociační demokracie

- definovoval Arendt Lijphart

- může fungovat i ve vnitřně rozdělených státech s několika různými kulturními, jazykovými nebo náboženskými celky

- specifický typ sociální struktury společnosti, jejímž hlavním rysem je náboženská, jazyková a etnická segmentace

- Belgie, Švýcarsko, Švédsko

rysy:

- vláda velké koalice, zahrnující politické strany, které reprezentují hlavní segmenty společnosti

- poměrný volební systém, aby se do parlamentu dostaly i malé strany

- „vzájemné/menšinové“ veto, kterým disponují všechny menšiny  jde o záchrannou brzdu, aby se menšina nemusela podřídit většině v otázce, s níž nesouhlasí

- ve věcech obecného zájmu by měly rozhodovat všechny menšiny se zhruba proporcionálním stupněm vlivu x v ostatních záležitostech je však možní ponechat rozhodnutí a jejich výkon menšinám

 segmentální autonomie – právo menšiny rozhodovat o sobě v otázkách, které se týkají výlučně zájmů této menšiny

Konsensuální demokracie

- vychází z konsociační, neboť Arendt Lijphart svou teorii během svého života neustále modifikoval => výsledkem je tedy teorie konsensuální demokracie