Otázky 2017

subsystémy

- institucionální

- normativní

- komunikační

- (subsystém politické kultury)

▪ Gabriel Almond

 vstupní funkce

- artikulace a kumulace zájmů

- podpora akceptace politických institucí a politické kultury zájmů

- politická komunikace

- politické socializace a zapojování

 výstupní funkce

- aplikace, tvorba a zajišťování pravidel (výkonná a správní, zákonodárná, soudní funkce).

- jiná klasifikace označuje za funkce určování cílů a úkolů společnosti, její integraci, dosahování celospolečenského konsenzu, mobilizaci společenských zdrojů

16) Institucionální subsystém

- institucionální subsystém politického systému je představován: politickými hnutími, politickými stranami, státem a zájmovými organizacemi – otázky 21, 22, 23, 24

Komunikační subsystém je tvořen systémem všech politických vztahů, ať již formalizovaných či neformalizovaných, které vznikají v rámci politického systému. Jedná se mj. o vztahy mezi orgány státní moci a správy, orgány samosprávy, politickými stranami, zájmovými organizacemi.

17) Normativní subsystém

zahrnuje všechny normy, které regulují vztahy v rámci politického systému

a) právní normy – upravují nejdůležitější otázky realizace politické moci, zejména ústavní právo

b) morální normy – ovlivňují politické vztahy ve dvou rovinách: aby nedošlo k rozporu mezi cílem a cestou k němu + jde o morální postuláty, jež by měly být zachovávány těmi, kdož v politice aktivně vystupují

c) náboženské normy – hrají v politickém systému roli, která v zásadě odpovídá postavení náboženství ve společenském životě té které země (někde na prvním místě)

d) politické normy – obsaženy ve stanovách politických stran, poslaneckých klubů, organizačních řádech zájmových organizací

18) Pojem a funkce politické strany. Politická hnutí.

aspekty:

- trvalost organizační struktury, jejíž existence není závislá jen na stávajících politických vůdcích

- vědomá vůle vůdců získávat a vykonávat moc

- úsilí získávat lidovou podporu

- existence teritoriálních jednotek v rámci organizační struktury, která integruje v celostátním měřítku články místní, regionální a ústřední

funkce:

- artikulace a agregace (seskupování) politických zájmů

- formulování politických doktrín a programů

- tvorba politické elity

- účast v boji o moc

- účast na výkonu státní moci a její kontrole

- společenská funkce – zprostředkovává vztah mezi státem a společnosti, účast na výkonu moci, směřování k vytvoření organizační struktury schopné zabezpečit oboje výše zmíněné

Politická hnutí

- odlišují se v organizovanosti (např. Občanské fórum), nejsou tak organizované, blíží se spíše zámovým organizacím

- stejně tak programový aspekt není tak jasný  dobrým příkladem je zde heslo Občanského fóra z roku 1990: „Strany jsou pro straníky, Občanské fórum pro všechny“ – snaha o prezentaci co nejširšího spektra politických sil