Otázky 2017
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
mocenská elita: nejvyšší činitelé armády, vládní činitelé, vedoucí představitelé velkých korporací
mocenská elita tvořena z takových elit, kterým jejich pozice umožňují vymanit se z obyčejného prostředí
ovládání strateegicky důležitých míst, platí zde „rodinná pouta“ – často elity z těch samých rodin
- charakteristickým rysem je soudržnost
fragmentovaná elita – členové používají při prosazování svých zájmů konfrontační metody vytvářející vysoce konfliktní prostředí: stupeň strukturální integrace je minimální, konsenzus prakticky neexistuje
unifikovaná elita – velkou roli hrají mechanismy kooperace a vyjednávání, opak fragmentované
+ ideologicky unifikovaná elita – konsenzus založena na akceptaci ideologických postulátů
12) Totalitarianismus, autoritarianismus
Totalitariansmus
- opakem demokracie, cílem je totální kontrola společnosti, odstranění rozdílů mezi občanskou a politickou společností
- typická je vláda jednotlivce či úzké skupiny (oligarchie), systém jedné strany, odmítnutí dělby moci
- např. nacistické Německo, SSSR
- priorita státu, neexistence politické rivalizace, ústava se bere jako politický dokument, právo jako instrument, odmítání dělby moci
znaky: (Friedrich)
- centrálně řízená ekonomika
- monopol jedné strany vedené jednou osobou či oligarchií
- monopol oficiální ideologie
- policejní teror
- vládní monopol médií,
- vládní monopol ozbrojených sil
Schapiro
rysy: vůdcovský princip, podřízení práva politice, snahy politiky o mobilizaci společnosti - ukázka masové podpory
nástroje: ideologie, strana, státní aparát
Autoritarianismus
- rovněž nedemokratický politický systém
odlišné znaky od totalitarismu:
a) neexistuje oficiální ideologie
b) moc je vykonávaná vůdcem nebo úzkou skupinou lidí, ale nemají jasně definované hranice
c) omezený pluralismus
typy:
a) byrokraticko-vojenský – moc je v rukou úzké skupiny osob pocházejících z vysokých úřednických či vojenských kruhů
b) mobilizačně postdemokratický – vzniká po pádu neúčinné demokracie: mezi válkami v Evropě
c) mobilizačně postindependentní – vzniká v zemích třetího světa po dekolonizaci
d) organický etatismus – Španělsko (Salzar), Portugalsko (Frank)
e) pretotalitární – země střední Evropy 1944-48
f) posttotalitární – státy střední a východní Evropy, které absolvovaly proces destalinizace
g) rasový a etnický – trvalá právě ukotvená politická dominance menšinové či etnické skupiny nad většinou (JAR)
- komunistické státy, kdysi Sovětský svaz, stále Čína, Severní Korea, Mongolsko
- menší hrozba než u totalitarismu, vazba na ideologii nemusí být tak těsná jako v předchozím případě
13) Přechody k demokratizaci (tranzit), třetí vlna
- přechod od nedemokratických politických systémů k demokratickým tranzit, teoretické přístupy = tranzitologie