Otázky 2017

- podstatu přechodu vyjadřuje proces demokratizace, který může být chápán nejen jako jedna z etap přechodu od nedemokratických systémů, ale i jako šířeji koncipovaný proces spočívající v prosazování moderní demokracie

tři vlny demokratizace (Samuel Huntigton):

a) 1828–1926

b) 1943–1962

c) 1974 (karafiátová revoluce v Portugalsku)

- v následujících letech pokračovaly v jižní Evropa (Španělsko, Řecko)

- koncem 80. let se projevila i v ČSR

▪ liberalizace – oslabování stávajícího systému

▪ demokratizace – spjata již se vznikem nových demokratických institucí

14) Přechody k demokracii v ČSSR, ČSFR, ČR

- přechod k demokracii byl po listopadu 1989 zahájen řadou ústavních změn, které měly dalekosáhlé důsledky pro vytváření demokratického politického systému  na ně pak navázalo přijetí dalších zákonů

 konsenzuální stanovení prozatímních pravidel hry

- odstranění článku 4 Ústavy 1960 ČSSR o vedoucí úloze KSČ a dalších souvisejících ustanovení (marxismus-leninismus jako vládnoucí ideologie)

- proces odstranění předchozího politického personálu (kooptace) a jeho metod práce -> ustanovení vlády „národního porozumění“, abdikace prezidenta Husáka, volba Alexandra Dubčeka předsedou Federálního shromáždění, volba V. Havla prezidentem ČSSR

- nový volební zákon; zákon o sdružování občanů; zákon o právu shromažďovacím, zákon o právu petičním

 období pro stanovení definitivních pravidel hry

- období po prvních volbách do obou komor Federálního shromáždění a České a Slovenské národní rady

- formulace pravidel hry v podobě ústav (federální i republikových) a státoprávního uspořádání vztahů mezi Čechy a Slováky; v letech 1990-1992 se to nepodařilo a vše směřovalo k rozdělení =>

 definitivní pravidla hry si proto stanovil každý stát samostatně

- PS vznikla z České národní rady

- Senát začal fungovat až v roce 1996

- ombudsman (2000) – Otokar Motejl, nyní Šabatová

- NSS (2003), zmínit kraje, okresy, soudnictví, 2012 generální inspekce bezpečnostních sborů

15) Pojem politického systému a jeho funkce

- ačkoli je pojem politického systému jedním ze základních pojmů politologie, obecně akceptovatelná definice politického systému neexistuje

pojetí:

a) akcentuje hlavně institucionální aspekty politického systému v podobě politických institucí

b) akcentuje spíše funkcionální aspekty spočívající v dosahování cílů (integrace společnosti)

c) popř. pojetí, které chápe politický systém jako společenský prostor se specifickým uspořádáním, v němž se strukturují odlišné politické roviny (volební, parlamentní, vládní, správní, korporativní) a stupně (ústřední, regionální a místní)

=> možné je i pojetí považující za politický systém soubor institucí, hodnot, norem, postojů a vztahů, kterými se uskutečňuje politická moc