Otázky 2017
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- politická hnutí bývají zárodkem politických stran (např. Zelení v Německu, OF)
a) konzervativní – usilují o uchování stávajícího systému
b) reakční – usilují o částečný nebo úplný návrat k předchozímu systému
c) reformistická – usilují o závažné změny systému
d) revoluční – usilují o základní změny stávajícího systému
/zájmové organizace – neusilují o realizaci zájmů prostřednictvím získané moci x usilují o vliv, nátlak, nikoliv přímo o moc/
19) Evoluce politických stran
- zárodky politických stran můžeme spatřit již v tzv. klubech, které vznikaly v 17. a 18. st. a sdružovaly poslance stejné názorové orientace (toryové a whigové) v anglickém parlamentu a z v Národním shromáždění (jakobíni a girondisté) za Velké francouzské revoluce (1789-99)
- nicméně za předchůdkyně dnešních politických stran jsou považované strany, označené jako elitární, honorární a kádrové vzhledem k omezenému volebnímu právu byly reprezentovány parlamentními elitami, které byly sice orientovány na konkrétní volební klientelu, ale ještě nevyžadovaly institucionalizovanou organizační strukturu
- tento typ stran se dále transformoval v tzv. strany masové, které byly schopny reagovat na demokratizaci volebního práva (zevšeobecnění), a tak si zajistit podporu velkých sociálních skupin a to nejen při zajišťování voleb, ale také finanční prostředků formou členských příspěvků: rozšířili členskou základnu (princip masového členství), a tedy i počtu voličů
60. léta – transformace stran dále pokračovala a jejím výsledkem byla „catch-all party“ (všeuchopující strana) – všelidová strana, strana voličů orientace na co nejširší vrstvy voličů
70. léta – další typ stran: „strany kartelu“ – tyto strany pokračují ve vývojovém trendu osamostatňování od konkrétní sociální skupiny a prezentace jejich zájmů, přičemž jejich novou oporou je stát, který je financuje
20) Typologie politických stran. Stranické rodiny
▪ Jean Blondel vychází ve své typologii politických stran z toho, že ideologie hrají významnou roli v jejich činnosti
ideologicky rozdílné skupiny:
a) autoritativně rovnostářské – bývalé vládnoucí strany v zemích střední a východní Evropy
b) individualisticko-autoritativní – strany v zemích třetího světa, které jsou „replikou“ evropských fašistických stran meziválečného období
c) liberálně demokratické, směřující spíše k demokracii než k monokracii
d) populistické – rovněž ve třetím světě, zdůrazněna účast občanů na správě státu
e) tradiční konzervativní – třetí svět: konzervatismus spočívá v tom, že odmítají změny, které by mohly vést ke ztrátě kontroly členů oligarchií nad národním bohatstvím těchto zemí
▪ Maurice Duverger – rozlišuje strany kádrů a strany masové