Otázky 2017

koncepce zahraniční politiky nebo programová prohlášení vlád ČR

- podrobnou analýzu zahraniční politiky prezentuje Ministerstvo zahraničí v každoročních výročních zprávách

 Ústava: zásada pacta sunt servanda „ČR dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva“ (1/2)

 koncepce Zahraniční politiky ČR – určuje priority, témata, úkoly, cíle

cíle:

- zajišťování bezpečnosti a prosperity ČR a jejich občanů

- ochrana zájmů českých subjektů v zahraničí

- zachování identity a suverenity českého státu

priority:

- posilování: bezpečnosti, evropské integrace JV a V Evropy, pozitivního obrazu ČR v zahraničí

- podpora: EU, dodržování lidských práv

- základním pilířem bezpečnosti je systém kolektivní sebeobrany NATO

- ČR je aktivní i v dalších MO: OBSE, OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), MMF, SB, WTO (Světová obchodní organizace)

- pokud jde o Rusko, cílem je dobrý a oboustranně výhodný vztah

- ČR bude dále rozvíjet vztahy s VB a Francií, koncepce se zabývá potřebou hlubší spolupráce s Německem

56) Bezpečnostní terminologie. Bezpečnostní systémy

57) Bezpečnostní organizace. OSN,OBSE,NATO

58) Bezpečnostní strategie ČR 2015

59) Evropská ekonomická integrace a její vývoj, Lisabonská smlouva

- podnětem k procesu evropské ekonomické integrace se stala tzv. Schumanova deklarace (1950) – plán tehdejšího francouzského ministra zahraničí, obsahující návrh na spolupráci států v uhelném a ocelářském průmyslu =>

1951 – Pařížská smlouva

ESUO – Evropské sdružení uhlí a oceli (1951)

- tzv. Montánní unie

- vzniklo na základě Pařížské smlouvy (Benelux, Francie, Itálie, Německo)

- cílem podpořit rozvoj v té době klíčových odvětvích ekonomiky – ocelářství a těžby a zpracování uhlí => založení společného trhu  mezi členskými zrušena cla a vývozní kvóty

1957 – Římské smlouvy

EHS – Evropské hospodářské společenství (1957)

- hlavním cílem vytvoření společného trhu, který by uskutečňoval tzv. horizontální integraci volného pohybu kapitálu, pracovních sil, služeb a zboží (tzv. čtyři svobody)

EURATOM (1957)

- koordinace výzkumné spolupráce v oblasti jaderné energie

 pro tato tři společenství, byť byla formálně samostatná, se postupně prosadil název Evropská společenství

1965 – Slučovací smlouvy  došlo k vytvoření jednotných orgánů pro všechna společenství

1973 – Dánsko, Irsko, VB (VB chtěla do EHS x francouzský prezident de Gaulle ji odmítl; Norsko mělo, ale nepřistoupilo, protože občané se v referendu vyjádřili záporně)

1981 – Řecko

1986 – Španělsko a Portugalsko

1992 – Maastrichtská smlouva (Smlouva o EU): vytvořila tzv. pilířovou strukturu

1. pilíř – Společenství => rozhodování mělo supranacionální charakter

2. pilíř – společná zahraniční a bezpečnostní politika } rozhodování na mezivládní úrovni