Vypracované otázky ke zkoušce 2018

18. Pojem a funkce politické strany. Politická hnutí

a) Pojem a funkce politické strany:

- politické strany realizují širokou škálu funkcí – Blondelova charakteristika jejich významu:

a) artikulace a agregace politických zájmů

b) formulování politických doktrín a programů

c) tvorba politické elity

d) účast v boji o moc

e) účast na výkonu státní moci a její kontrole

- jiná klasifikace:

a) společenská funkce – „zprostředkování“ mezi státem a společností

b) bezprostřední účast na výkonu moci, resp. v plnění role opozice

c) organizační funkce – vytvoření organizační struktury schopné zabezpečit obě činnosti

- La Palombar a Weiner – 4 základní aspekty:

a) trvalost organizační struktury, jejíž existence není závislá jen na stávajících politických vůdcích

b) existence teritoriálních jednotek v rámci organizační struktury, která integruje v celostátním měřítku články místní, regionální a ústřední

c) vědomá vůle vůdců na místní i celostátní úrovni získat a vykonávat, nejen ovlivňovat moc

d) úsilí získávat lidovou podporu ve volbách nebo jiným způsobem

b) Politická hnutí:

- stupeň jejich organizovanosti, resp. institucionalizace, zpravidla nedosahuje úrovně politické strany, programový aspekt není artikulován ve srovnatelné rovině, ale v obecnější podobě

- usilují o prezentaci co nejširšího spektra politických sil -> Občanské fórum vyjádřilo tuto skutečnost svým heslem před prvními svobodnými volbami v r. 1990: „Strany jsou pro straníky. Občanské fórum je pro všechny.“

- funkcionální aspekt – orientují se na ovlivňování politické moci, a tím se spíše blíží zájmovým organizacím; přímo usilují o získání moci či aspoň podílu na ní

- typologie na základě jejich vztahu ke stávajícímu politickému systému:

a) konzervativní – uchování stávajícího systému

b) reformistická – závažné změny systému, ale bez narušení jeho základních principů

c) revoluční – základní změny stávajícího systému

d) reakční – částečný nebo úplný návrat k předchozímu systému

- vývoj politických hnutí v ČSFR i v ČR a SR potvrzuje názor, že politická hnutí jsou zárodkem politických stran (Z Evropa – proces transformace hnutí ve strany v souvislosti s hnutími ekologického zaměření -> Zelení v SRN)

19. Evoluce politických stran

- Blondel – politické strany jsou institucemi „par excellence“ (představují obecný rys soudobých politických systémů)

- vývoj během 19. a 20. stol. – několik etap, které korespondují s vývojem volebního práva a parlamentarismu – zárodky již v tzv. klubech vznikajících na parlamentní půdě a sdružující poslance stejné názorové orientace (toryové a whigové v anglickém parlamentu 17. a 18. století a jakobíni a girondisté v Národním shromáždění za VFR)

- předchůdce dnešních politických stran – strany elitární, honorární, kádrové – vzhledem k omezenému volebnímu právu byly reprezentovány parlamentními elitami orientovanými na konkrétní volební klientelu, nevyžadovaly institucionalizovanou organizační strukturu -> tento typ stran se dále transformoval v tzv. strany masové, které byly schopny reagovat na demokratizaci volebního práva (jeho zevšeobecnění), a tak si zajistit podporu velkých sociálních skupin, a to nejen při zajišťování voleb, ale také finančních prostředků formou členských příspěvků