Vypracované otázky ke zkoušce 2018
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- rozšíření členské základny a počtu voličů (princip masového členství), vybudování vertikální organizační struktury, zdůraznění programového (ideologického) sepětí s těmito skupinami a akceptace klíčové role stranického aparátu
- masové politické strany začaly vznikat v 2. pol. 19. století, přičemž uvedená transformace byla zpočátku spjata se stranami sociálně demokratickými
- později se transformovaly i další politické orientace včetně liberálů a konzervativců
- Kirchheimer (pol. 60. let 20. století) – transformace stran dále pokračovala, jejím výsledkem je strana, kterou nazval „catch-all party“ (strana pro všechny, strana všelidové či strana voličů)
- základní rysy strany:
orientace na co nejširší vrstvy voličů na základě deideologizace programu, v němž se akceptují konkrétní problémy
snížení role členství ve straně a široce koncipované územní struktury
růst významu stranických vůdců (personalizace) a specializovaných expertů (profesionalizace)
- Mair a Katz – od 70. let 20. století se setkáváme s dalším typem stran = „strany kartelu“ (pokračují ve vývojovém trendu osamostatňování se od konkrétní sociální skupiny a prezentace jejich zájmů, přičemž jejich novou oporu představuje stát, který je za jejich bezprostřední účasti financuje)
20. Typologie politických stran. Stranické rodiny
- počátky již v 19. století -> rozdělení politických stran na strany konzervativní a liberální
- dělení stran na levici (liberální) a pravici (monarchistické a statkářské), resp. střed
- další vývoj vedl k tomu, že pravicové jsou strany především konzervativní a křesťansko-demokratické a jako levicové sociálně-demokratické a komunistické
- ideologická a programová hlediska nadále uplatňována, umožňují následující typologii:
a) sociálně demokratické (socialistické)
b) komunistické (radikálně levicové)
c) zelené (ekologické)
d) křesťansko-demokratické
e) liberální
f) konzervativní
g) krajně pravicové
h) regionální a etnické
- Blondel – ideologie hraje významnou roli v jejich činnosti -> ideologicky rozdílné skupiny stran:
a) liberálně demokratické – směřují spíše k demokracii než k monokracii (resp. zajímající střední pozici mezi rovnostářstvím a individualismem)
b) autoritativně rovnostářské – tj. bývalé vládnoucí strany v zemích střední a V Evropy
c) tradiční konzervativní – v zemích třetího světa, odmítají změny, které by mohly vést ke ztrátě kontroly členů oligarchií nad národním bohatstvím těchto zemí
d) populistické – v zemích třetího světa, zdůrazňující roli státu jako prostředku, jímž má být dosaženo dalšího rozvoje společnosti a účasti občanů na správě státu
e) individualisticko-autoritativní – v zemích třetího světa, „replikou“ evropských fašistických stran meziválečného období