Vypracované otázky ke zkoušce 2018

- rozšíření členské základny a počtu voličů (princip masového členství), vybudování vertikální organizační struktury, zdůraznění programového (ideologického) sepětí s těmito skupinami a akceptace klíčové role stranického aparátu

- masové politické strany začaly vznikat v 2. pol. 19. století, přičemž uvedená transformace byla zpočátku spjata se stranami sociálně demokratickými

- později se transformovaly i další politické orientace včetně liberálů a konzervativců

- Kirchheimer (pol. 60. let 20. století) – transformace stran dále pokračovala, jejím výsledkem je strana, kterou nazval „catch-all party“ (strana pro všechny, strana všelidové či strana voličů)

- základní rysy strany:

• orientace na co nejširší vrstvy voličů na základě deideologizace programu, v němž se akceptují konkrétní problémy

• snížení role členství ve straně a široce koncipované územní struktury

• růst významu stranických vůdců (personalizace) a specializovaných expertů (profesionalizace)

- Mair a Katz – od 70. let 20. století se setkáváme s dalším typem stran = „strany kartelu“ (pokračují ve vývojovém trendu osamostatňování se od konkrétní sociální skupiny a prezentace jejich zájmů, přičemž jejich novou oporu představuje stát, který je za jejich bezprostřední účasti financuje)

20. Typologie politických stran. Stranické rodiny

- počátky již v 19. století -> rozdělení politických stran na strany konzervativní a liberální

- dělení stran na levici (liberální) a pravici (monarchistické a statkářské), resp. střed

- další vývoj vedl k tomu, že pravicové jsou strany především konzervativní a křesťansko-demokratické a jako levicové sociálně-demokratické a komunistické

- ideologická a programová hlediska nadále uplatňována, umožňují následující typologii:

a) sociálně demokratické (socialistické)

b) komunistické (radikálně levicové)

c) zelené (ekologické)

d) křesťansko-demokratické

e) liberální

f) konzervativní

g) krajně pravicové

h) regionální a etnické

- Blondel – ideologie hraje významnou roli v jejich činnosti -> ideologicky rozdílné skupiny stran:

a) liberálně demokratické – směřují spíše k demokracii než k monokracii (resp. zajímající střední pozici mezi rovnostářstvím a individualismem)

b) autoritativně rovnostářské – tj. bývalé vládnoucí strany v zemích střední a V Evropy

c) tradiční konzervativní – v zemích třetího světa, odmítají změny, které by mohly vést ke ztrátě kontroly členů oligarchií nad národním bohatstvím těchto zemí

d) populistické – v zemích třetího světa, zdůrazňující roli státu jako prostředku, jímž má být dosaženo dalšího rozvoje společnosti a účasti občanů na správě státu

e) individualisticko-autoritativní – v zemích třetího světa, „replikou“ evropských fašistických stran meziválečného období