Vypracované otázky ke zkoušce 2018
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- zásadní způsoby, jak provádět lobbying:
osobní kontakt – konexe (setkání, telefonáty, e-maily, dopisy)
grassrootlobbying – zapojení široké základy sympatizantů a členů skupiny do ovlivnění rozhodnutí politika -> prezentace, že za danou skupinou stojí široká voličská základna (demonstrace, dopisy, telefonáty)
informativní kampaně směrem k vnější veřejnosti – využívání médií k získání podpory, k upozornění na problém (agenda setting)
monitoring rozhodovacích procesů a dokonalá znalost celé rozhodovací procedury
nezávislá dobrozdání – z vědeckých kruhů, od expertů na danou oblast
hledání koalic a spojenectví se skupinami, které mají stejný názor a mohou podpořit argumentaci dané zájmové skupiny
- čeští lobbisté: Rittig, Janoušek
- snahy o regulaci lobbismu (EU i USA)
- „otáčivé dveře“ – politik je objektem lobbismu, ale poté, co odejde z politiky, stává se sám lobbistou
- lobby = ústní či písemná komunikace s politiky s účelem regulace přijetí NPA
22. Občanská společnost a její funkce
- prostor, v němž si občané uvědomují své společné zájmy a prostřednictvím horizontálně působících společenských institucí tyto zájmy prosazují (nezávisle na státu)
- „vše, co není stát“ -> nezávislá na státní moci, stát nezasahuje do jejích aktivit (nejsou-li v rozporu se zákonem), nezávislý na státu ani ekonomicky (prostředky pro činnost získávají ze soukromých zdrojů, tj. od sponzorů a nadací)
- funkce:
brání tomu, aby stát pronikal i do sféry, jež mu nepřísluší, tj. do zájmových aktivit občanů
prostřednictvím institucí občanské společnosti dostává politická sféra nejspolehlivější zpětnovazební signály, protože občané svými aktivitami upozorňují na problémy, které ve společnosti existují, a tím nutí politiky, aby se jimi zabývali
„škola demokracie“ – umožňuje účast občanů na rozhodování a řešení konkrétních problémů tam, kde se nabízené řešení neshoduje se zájmy těchto občanů (korigující prvek vlivu státu)
23. Vznik a vývoj politických stran v ČR
listopad 1989 - volby 1990:
- Občanské fórum – charakter politického hnutí
- více jak 60 politických stran a hnutí v této době
-> existující a procházející určitou transformací (KSČ, ČSL, ČSS)
-> nově vzniklé (ČSDI, ODA)
-> strany či hnutí obnovující svou činnost (ČSSD, KAN)
volební období 1990-1992:
-rozdělení OF -> ODS a OH – Občanské hnutí
-předsedou ODS Klaus, pravicová
- předsedou OH Dienstbier, liberální a sociální, usilující o středovou pozici
- ODA se profilovala jako „občanská pravice“
- vznik KDU-ČSL – pravý střed
- KSČ prošla řadou změn
volební období 1192-1996:
- důsledkem těchto voleb bylo rozdělení ČSFR
- vítězem voleb do České národní rady – koalice ODS a KDS; vláda: ODS, KDS, KDU-ČSL a ODA