Vypracované otázky ke zkoušce 2018

- 1. 1. 2012 – Generální inspekce bezpečnostních sborů jako nezávislý orgán vyšetřující trestné činy policistů a příslušníků dalších ozbrojených souborů (nahradila dosavadní inspekci, která byla stejně jako samotná policie součástí Ministerstva vnitra)

15. Pojem politického systému a jeho funkce

- Easton, Coleman, Almond, Deutsch, Powel, Wieseman – usilovali o vytvoření takového pojetí, které mělo postihnout nejen formální a neformální stránky politického systému a jeho dynamismus, ale zároveň být i základem jejich srovnávání

- pojem politického systému jedním ze základních pojmů politologie, ale obecně akceptovatelná definice neexistuje -> 4 základní subsystémy:

1. institucionální – institucionální aspekty politického systému v podobě politických institucí

2. komunikační – funkcionální aspekty spočívající v dosahování cílů (integrace společnosti)

3. normativní – pojetí chápající politický systém jako společenský prostor se specifickým uspořádáním, v němž se strukturují odlišné politické roviny (volební, parlamentní, vládní, správní, korporativní) a stupně (ústřední, regionální, místní)

4. politické kultury – pojetí považující za politický systém soubor institucí, vztahů, norem, postojů, hodnot a vzorců chování, jimiž se uskutečňuje politická moc

- systémy ve vzájemných vazbách a závislostech -> bez ohledu na relativní samostatnost se mohou společně podílet na realizaci funkcí politického systému jako celku

- základní funkce (Almond):

a) vstupní (politické):

• podpora a akceptace politických institucí a politické kultury

• politické socializace a zapojování

• artikulace zájmů

• kumulace zájmů

• politické komunikace

b) výstupní:

• tvorba pravidel (zákonodárná funkce)

• aplikace pravidel (výkonná a správní funkce)

• zajišťování pravidel (soudní funkce)

- jiná klasifikace funkcí politického systému:

• určování cílů a úkolů společnosti

• mobilizace společenských zdrojů

• integrace společnosti

• dosahování celospolečenského konsenzu (legitimity společenské moci)

16. Institucionální subsystém

- představován státem, politickými stranami, politickými hnutími a zájmovými organizacemi

17. Normativní subsystém

- zahrnuje všechny normy, které regulují vztahy existující v rámci politického systému:

• právní – upravují nejdůležitější otázky realizace politické moci, zejména ústavní právo

• morální – ovlivňují politické vztahy ve 2 rovinách: požadavky na používané politické prostředky (aby nebyly v rozporu s cíli, k jejichž dosažení by měly vést – nemorální prostředky nemohou být nástrojem k dosažení morální cíle) morální postuláty (měly by být zachovávány těmi, ktěří v politice aktivně vystupují)

• náboženské – hrají v politickém systému roli, která v zásadě odpovídá postavení náboženství ve společenském životě, v současné době se můžeme setkat i s tím (v zemích Blízkého a Středního východu), že v hierarchii normativních systémů je náboženství na nejvyšším stupni

• politické – vznik a vývoj souvisí s institucionalizací politického života -> jsou obsaženy ve stanovách politických stran, poslaneckých klubů, organizačních řádech zájmových organizacích