Vypracované otázky

62. Časová pravidla činnosti Parlamentu. Volební období, začátek a způsoby 

ukončení. Zasedání a schůze sněmoven. Druhy. Zásada diskontinuity. 

- 

v souladu s ústavním principem ochrany menšiny a vlády na čas je činnost Parlamentu 
organizována v rámci určitých časových úseků – jsou jimi volební a funkční období, 
kalendářní rok, zasedání a schůze 

Volební období 

a.

- 

Poslanecká sněmovna: 

•  jedná se o časový úsek, ve kterém může PS vykonávat své pravomoci – proto má 

zásadní význam určení jeho počátku a konec 

•  počátek volebního období u nás není stanoven pevným datem – rozhodující je 

okamžik uplynutí volebního období 

•  volby se mohou konat nejdříve 30 dnů a nejpozději v den uplynutí tohoto volebního 

období, které je pro PS čtyřleté (čl. 16 odst. 1 Ústavy ČR) 

•  volební období však může být předčasně ukončeno rozpuštěním sněmovny z důvodů 

uvedených v čl. 35 odst. 1 Ústavy ČR 

- 

Senát: 

•  Senát volební období jako Sbor stanoveno nemá – je permanentně činným orgánem, 

který může jednat nepřetržitě (je to zajištěno principem parciální obnovy, kdy se po 
dvou letech volí jedna třetina jeho členů na období šesti let) 

•  Senát nelze rozpustit 

•  jeho činnost je řízena střídáním tzv. funkčních období, která jsou dvouletá – začínají 

okamžikem zahájení první schůze Senátu konané poté, co po pravidelných volbách 
do Senátu, byla nově zvoleným senátorům vydána osvědčení o zvolení (tím zároveň 
končí předchozí funkční období 

- 

oběma komorám je společný princip permanence zasedání: 

•  PS přitom musí být prezidentem svolána tak, aby zasedání bylo zahájeno nejpozději