Vypracované otázky

Způsob projednávání pořadu 

- 

spolu s pořadem jednání schvaluje sněmovna i způsob jeho projednávání 

- 

obvyklý postup spočívá v tom, že nejdříve vystupuje navrhovatel a odůvodní svůj návrh 

- 

po navrhovateli vystupují zpravodajové výboru se stanoviskem 

- 

pak se přistoupí k rozpravě, ve které poslanci zaujímají stanovisko k projednávané věci 
včetně pozměňovacích návrhů (musí vztahovat k projednávané věci a musí z nich být zřejmé, 
na čem se má sněmovna usnést) 

- 

v §57 – 67 JŽPS najdeme pravidla parlamentní rozpravy upravující pořadí řečníků, způsob a 
délku jejich vystoupení, povinnost mluvit k věci, práv hovořit v jazyce své národnosti apod. 

- 

návrh lze vzít zpět (včetně návrhu zákona) do ukončení rozpravy – pokud jde o návrh zákona, 
je to možné do ukončení druhého čtení (po té době to je možné také, ale je třeba, aby PS 
stažení schválila) 

- 

významná je klasifikace návrhů v rozpravě (§63 JŘPS) – návrh na odročení, na zamítnutí, na 
odkázání věci jinému orgánu PS, návrhy jiných předloh, návrh pozměňovací, návrh 
eventuální, návrh pozměňovací, návrh podmíněný a návrh na vypuštění návrhu 

- 

předseda, místopředsedové sněmovny, předsedové poslaneckých klubů, členové vlády nebo 
prezident republiky mají určité privilegium v tom, že se jim má udělit slovo mimo pořadí, 
kdykoli o to požádají (už ale není stanoveno, že při svém vystoupení mohou hovořit mimo 
stanovený pořad schůze) 

- 

požádá-li o slovo prezident NKÚ, tak mu bude slovo uděleno 

- 

po skončení rozpravy poslanci k danému bodu již hovořit nemohou 

- 

předseda udělí slovo navrhovateli a zpravodaji, pokud byl k danému bodu pořadu určen