Vypracované otázky

- 

kvorum bylo na základě nové úpravy v čl. 39 odst. 1 Ústavy ČR sníženo oproti minulosti na 
jednu třetinu z celkového počtu poslanců (tj. 67 poslanců) 

- 

v souvislosti s ustanovením o kvóru k zahájení jednání a současně usnášení se (Ústava tato 
dvě kvóra nerozlišuje) je též jako nástroj proti trvalejšímu bojkotu vytvořena možnost 
prezidenta rozpustit PS v případě, že by nebyla schopna usnášet se po dobu 3 měsíců 

Stanovení pořadu jednání 

- 

projevem parlamentní autonomie je to, že pořad jednání si schvaluje sněmovna sama – děje 
se tak obecně na návrh předsedy, pokud nepředloží návrh organizační výbor, což bývá 
pravidlem 

- 

právem každého poslance je navrhnout změnu nebo doplnění pořadu, o čemž sněmovna 
rozhodne bez rozpravy (§54 odst. 5 JŘPS) 

- 

odhlasovaný pořad jednání však není neměnný – v průběhu rozpravy lze jednotlivé body 
sloučit nebo přesunout (jde však jen o změnu v užším slova smysli, nikoli o jeho program) 

- 

doplnit lze schválený program jen výjimečně 

Veřejnost schůzí 

- 

Ústava ČR potvrzuje princip veřejnosti jednání Parlamentu 

- 

veřejnost může být vyloučena jen za podmínek stanovených zákonem (čl. 36 Ústavy) 

- 

sama Ústava však požaduje veřejné projednání zákona o státním rozpočtu a státního 
závěrečného účtu 

- 

sněmovna se může na návrh vlády nebo poslance usnést na neveřejné schůzi nebo její části, 
jsou-li na pořadu schůze zařazeny utajované skutečnosti související s obranou nebo 
bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti 

- 

právo účasti na neveřejném projednání mají prezident republiky, člen vlády a za určitých 
podmínek i NKÚ a dále i Veřejný ochránce práv, jedná-li se o věci týkající se jeho působnosti; 
ostatní osoby potřebují k účasti souhlas sněmovny