Vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
-
kvorum bylo na základě nové úpravy v čl. 39 odst. 1 Ústavy ČR sníženo oproti minulosti na
jednu třetinu z celkového počtu poslanců (tj. 67 poslanců)
-
v souvislosti s ustanovením o kvóru k zahájení jednání a současně usnášení se (Ústava tato
dvě kvóra nerozlišuje) je též jako nástroj proti trvalejšímu bojkotu vytvořena možnost
prezidenta rozpustit PS v případě, že by nebyla schopna usnášet se po dobu 3 měsíců
Stanovení pořadu jednání
-
projevem parlamentní autonomie je to, že pořad jednání si schvaluje sněmovna sama – děje
se tak obecně na návrh předsedy, pokud nepředloží návrh organizační výbor, což bývá
pravidlem
-
právem každého poslance je navrhnout změnu nebo doplnění pořadu, o čemž sněmovna
rozhodne bez rozpravy (§54 odst. 5 JŘPS)
-
odhlasovaný pořad jednání však není neměnný – v průběhu rozpravy lze jednotlivé body
sloučit nebo přesunout (jde však jen o změnu v užším slova smysli, nikoli o jeho program)
-
doplnit lze schválený program jen výjimečně
Veřejnost schůzí
-
Ústava ČR potvrzuje princip veřejnosti jednání Parlamentu
-
veřejnost může být vyloučena jen za podmínek stanovených zákonem (čl. 36 Ústavy)
-
sama Ústava však požaduje veřejné projednání zákona o státním rozpočtu a státního
závěrečného účtu
-
sněmovna se může na návrh vlády nebo poslance usnést na neveřejné schůzi nebo její části,
jsou-li na pořadu schůze zařazeny utajované skutečnosti související s obranou nebo
bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti
-
právo účasti na neveřejném projednání mají prezident republiky, člen vlády a za určitých
podmínek i NKÚ a dále i Veřejný ochránce práv, jedná-li se o věci týkající se jeho působnosti;
ostatní osoby potřebují k účasti souhlas sněmovny