Vypracované otázky

- 

i když je rozprava základním nástrojem jednání parlamentu, existují některé otázky, o kterých 
musí sněmovna rozhodovat ex lege bez rozpravy (např. §56 odst. 2, §57 odst. 1, §76 odst. 5 
atd.) – je to z toho důvodu, že provedení rozpravy by bylo v rozporu s účelem nějaké 
procedury (např. o vyloučení veřejnosti se hlasuje bez rozpravy, neboť již argument pro a 
proti by mohl zmařit nebo ohrozit důležitý státní zájem) 

Hlasování ve schůzích 

•  rozlišujeme 3 základní složky hlasování: 

•  kvórum pro hlasování 

•  požadavky na většinu 

•  způsob hlasování 

- 

kvórum – je definováno jako právně stanovený požadavek minimálního počtu poslanců, kteří 
musí být přítomni, aby se mohlo přistoupit k hlasování (kvórum pro hlasování se shoduje 
s kvórem pro zahájení jednání) 

- 

většina – rozumí se jí právě stanovený počet hlasů potřebný k tomu, aby usnesení bylo 
platné 

- 

Ústava rozlišuje 3 druhy většin: 

•  absolutní většina z přítomných poslanců nebo senátorů (představuje minimálně 34 

poslanců nebo 14 senátorů); tato většina je pravidlem (čl. 39 odst. 2 Ústav ČR) a 
někdy se ne zcela přesně označuje jako většina prostá 

•  absolutní většina ze všech poslanců nebo senátorů (např. čl. 39 odst. 3 nebo čl. 43 

odst. 6 Ústavy ČR) – pro návrh musí být nejméně 101 poslanců nebo 42 senátorů (to 
je případ vyhlášení válečného stavu, souhlas s pobytem cizích vojsk na našem území 
a volba prezidenta v prvém kole); u PS se vyskytuje při vyjádření nedůvěry vládě 
nebo překonání veta prezidenta 

•  kvalifikovanou většinu ze všech poslanců nebo z přítomných senátorů – představují