Vypracované otázky

- 

na rozdíl od mandátu, který charakterizuje především vztah poslance a voliče, je právní status 
poslance pojmem daleko širším 

Právní status 

a.

- 

zahrnuje celkové právní postavení, práva a povinnosti, které pro něj vyplývají z právních 
předpisů, jako jsou Ústava ČR, Listina, JŘOS, JŘS atd. 

- 

klasifikace práv a povinností zahrnutých v právním statusu zahrnuje: 

•  práva uvnitř sněmovny 

•  práva vůči jiným státním orgánům 

•  právo vytvářet sdružení 

•  právo imunity 

•  právo na materiální zabezpečení činností 

•  povinnosti 

•  disciplinární opatření a sankce 

- 

obecným rysem právního statusu poslanců (senátorů) je jejich rovnost vyplývající z rovnosti 
volebního práva a dále z povahy sněmovny jako kolegiálního orgánu 

- 

postavení senátorů se až na několik výjimek shoduje s postavením poslanců 

Práva uvnitř sněmovny 

- 

volební právo do orgánů PS - toto právo se nevztahuje na předsedy a místopředsedy ÚS a 
členy vlády při volbách výborů 

- 

dále jsou zde zahrnuta práva spojená s vystupováním při jednání sněmovny a jejich orgánů, 
mezi které patří: 

•  právo na vystoupení k věci, s faktickou poznámkou, právo podávat pozměňovací 

návrhy k pořadu jednání, proceduře atd. 

•  právo zákonodárné iniciativy (ne pro senátory, přímo v Ústavě)  

•  právo dávat podněty k vypracování a předložení návrhů zákonů (především u 

senátorů, nepřímo v Ústavě) 

•  právo rozhodujícího hlasu při hlasování ve sněmovně a jejích orgánech 

- 

JŘPS i nadále upravuje právo poradního hlasu při jednání výborů, jichž není poslanec členem: 

•  poslanec/senátor tak má právo být přítomen jednání takového výboru (senátního) a