Vypracované otázky

- 

předpokladem zákonodárného procesu ve stavu legislativní nouze jsou mimořádné okolnosti, 
kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost 
státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody 

- 

návrh na vyhlášení takového stavu může podat pouze vláda a vyhlašuje jej předseda PS 
s určením, na jakou dobu trvá 

- 

smysl stavu legislativní nouze je dosáhnout urychleného projednání návrhu zákona a k tomu 
slouží institut zkráceného jednání, což značí: 

•  nekoná se první čtení a návrh určitému výboru přikáže přímo předseda sněmovny 

•  výbor na projednání nemá obecnou lhůtu 60 dnů, nýbrž určitý nepřekročitelný 

termín 

•  v druhém čtení se nemusí konat obecná rozprava a v podrobné rozpravě je omezena 

řečnická lhůta 

•  třetí čtení může následovat bezprostředně po druhém čtení 

- 

PS má posuzovat, zda legislativní stav nouze trvá – v opačném případě je zruší § 99 odst. 4 
JŘPS) 

- 

Obdobná pravidla jako pro zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze platí pro realizaci 
rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti – 
zde nemůže PS posoudit, zda takový stav trvá (je dán totiž objektivní skutečností, kterou je 
přijaté rozhodnutí Rady bezpečnosti) a navíc zde platí zkrácená procedura nejen pro PS, ale i 
pro Senát (§ 118 JŘS) 

Zkrácené projednání návrhu zákona 

- 

použití tohoto typu procedury je vyloučeno u ústavních zákonů 

- 

jedná se o schvalování zákonů po dobu ohrožení nebo válečného stavu (nikoli pro nouzový 
stav) 

- 

v situaci stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat projednání svého 
návrhu ve zkráceném jednání - pokud této možnosti využije, je povinností PS usnést se o 
návrhu do 72 hodin od jeho podání a Senát tak musí učinit do 24 hodin od jeho postoupení 
PS (jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat)