4. odpovědník

▪ právní stanoviska

▪ na žádost pro organizační složku státu nebo státní organizaci
▪ odůvodňuje-li to zásadní význam nebo složitost věci

▪ další úkoly

▪ hospodaření s majetkem státu

- „běžné hospodaření“ (provozní majetek a majetek, který na ÚZSVM přešel na

základě některých zákonů)

- „prozatímní hospodaření“ (tzv. bezprizorný majetek)

▪ odborná pomoc obcím - při vedení vybraných sporů

Veřejná správa chránící

8. přednáška

Životní prostředí – pojem

• Prostor, který má vlastnosti umožňující existenci živých organismů.
• „Vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem

jejich dalšího vývoje.“ (§ 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších
předpisů).

• Součástí životního prostředí:

– hmotné části reálného světa

• přírodní
• umělé

– nehmotná složka

• sociální vazby

• Životní prostředí jako:

– důsledek přírodních procesů
– důsledek přetváření člověkem

• Složky životního prostředí - § 2 zákona o životním prostředí (zejména, tj. demonstrativní

výčet):

– ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie

• Důsledky lidských aktivit s vlivem na životní prostředí:

– Kontaminace složek životního prostředí a narušování jejich vazeb a schopnosti

regenerace.

– Snižování biologické rozmanitosti.
– Devegetace a desertifikace.
– Ztenčování ozónové vrstvy.
– Změna klimatu aj.

Právo životní prostředí – pojem

• Soubor právních norem a institutů regulujících společenské vztahy související s péčí o

životní prostředí (tj. jeho ochrana a reprodukce).

• Zvláštnosti společenských vztahů souvisejících s péčí o životní prostředí:

– Životní prostředí je předpokladem jakékoliv formy života.
– Každý živý organismus je součástí životního prostředí a tvoří s ním jednotu, kterou

musí člověk při využívání přírodních zdrojů respektovat.

– Nutnost respektovat působení přírodních zákonů.
– Stav životního prostředí je výsledkem spolupůsobení celé řady faktorů a důsledky

působení se neprojeví okamžitě, ale se zpožděním.

– Čerpání znalostí a úzké propojení s jinými vědními disciplínami.
– Skutečnost, že životní prostředí, resp. jeho stav a kvalita, je předpokladem existence

člověka, způsobuje, že je péče o životní prostředí považována za veřejný zájem.

Právo životní prostředí – úloha

• Regulace chování v souvislosti s působením na životní prostředí.
• Záruka, že nepříznivé důsledky chování pro životní prostředí nepřekročí určitou mez.
• Záruka, že následky nepříznivé pro životní prostředí budou odstraněny nebo kompenzovány.

Právo životní prostředí – metoda právní regulace