Biologie-zkouska-1.-semestr - zápisky za celý semestr

 Cévní systém se zkládá z tepen (arterií), tepének (arteriol), vlásečnic (kapilár), žilek (venul) a žil (vén). Tepny vedou krev od srdce. Krev je okysličená (pouze tepna vedoucí krev do plic vede krev neokysličenou), světlá pulsující. Tepny většinou vedou hlouběji, podél kostí, žíly na povrchu. Žíly vedou krev do srdce. Krev je neokysličená (pouze čtyři žíly vedoucí krev z plic do srdce vedou krev neokysličenou), tmavá nepulzující. Vlásečnice jsou malé cévy které přivádí krev do tkání. Malý plicní oběh okysličuje krev. Velký tkáňový oběh okysličuje a přivádí živiny do celého těla. Začíná srdečnicí (aortou). Z té vycházejí důležité tepny. Z aortálního oblouku vychází tepny vyživující hlavu a horní končetiny. Hrudní část aorty zásobuje hrudní stěnu a plíce. Z břišní aorty odstupují párové ledvinné tepny, tepny zásobící trávící trakt a vnitřní pohlavní orgány. V malé pánvi se aorta štěpí na dvě kyčelní tepny (a. iliaca), které pokračují stehení tepnou (a. femoralis)do každé nohy. Hlavu zásobují krví čtyři tepny, dvě páteřní tepny (arteria vertebralis) a dvě krkavice (arteria carotis communis). Horní končetiny vyživují podklíčkové tepny (a. subclavia), které pokračují pažní tepnou (a. brachialis), dále pak loketní (a. ulnaris) a vřetenní (a. radialis) tepnou.

 Krev je tekutou složkou oběhového ústrojí a hlavní součástí vnitřního prostředí organismu. Funkce krve můžeme rozdělit do dvou základních skupin:

1) Transportní funkce, které zahrnují:

a) převod dýchacích plynů, kyslíku z plic do tkání a oxidu uhličitého z tkání do plic,

b) rozvod živin vstřebaných v trávicím ústrojí ke tkáním a zplodin látkové přeměny z tkání k vylučovacím orgánům,

c) rozvod tepla po těle – ohřívání chladnějších částí a uvolňování tepla do prostředí,

d) účast na látkovém řízení funkcí organismu transportem hormonů, vitamínů a dalších látek.

2) Specifické funkce, mezi které patří:

a) schopnost krve udržovat stálé vnitřní prostředí (pH, osmotický tlak apod.),

b) obranná funkce krve zajišťující ochranu proti vniknutí cizích látek (např. infekčních) do organismu,

c) schopnost srážení krve zabraňující vykrvácení.

 Krev se skládá z krevní plazmy a krevních buněk – krvinek. V jednom litru krve zaujímají červené krvinky u mužů 44% objemu, u žen pouze 39% objemu. Krev tvoří asi 1/3 hmotnosti těla, tj. u dospělého muže 5 až 6 litrů. Ženy mají průměrně o 10% krve méně než muži, tj. okolo 4,5 l (cca 75 ml/kg). Organismus snese bez větších potíží ztrátu krve do 550 ml. Náhlé ztráty krve přesahující 1500 ml jsou životu nebezpečné. Pomalý úbytek krve snáší lidský organismus podstatně lépe a přežívá ztráty krve až 2500 ml. Krevní plazma je tekutou složkou krve. Je to žlutavá, vazká tekutina. Obsahuje z 90% vodu, zbytek tvoří soli a plazmatické bílkoviny. Krevní buňky – červené a bílé krvinky a krevní destičky jsou rozptýleny v krevní plazmě. Červené krvinky (erytrocyty) jsou bezjaderné buňky obsahující červené krevní barvivo (hemoglobin), na který se váže kyslík a oxid uhličitý (nejpevnější vazbu má oxid uhelnatý CO, až 200x větší než kyslík). Bílé krvinky (leukocyty) tvoří skupinu velmi různorodých buněk. Všechny se různými způsoby účastní obranných reakcí organismu. Krevní destičky (trombocyty) jsou malá tělíska nepravidelného tvaru. Nejde o pravé buňky, ale o buněčné úlomky kostní dřeně. Při poškození cévní stěny narážejí s krevním proudem na okraje roztržených nebo zhmožděných cév a zahajují krevní srážení.