Biologie-zkouska-1.-semestr - zápisky za celý semestr
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- plicní váčky – plicní sklípky (alveoly) – stěna sklípků – jednovrstevný epitel, zevně opředen sítí krevních vlásečnic
- ve stěně sklípků – výměna plynů
PLICNÍ VENTILACE
- proces, kdy se vzduch pohybuje z plic a do plic na základě změn tlaku v plicích
- závisí na objemu vdechovaného vzduchu a na frekvenci dechu
- vdechovaný vzduch: 21 % O2, 78 % N2, 0,03 % CO2
- vydechovaný vzduch: 16 % O2, 79 % N2, 4 % CO2
VDECH – aktivní
- objem hrudní dutiny se zvětšuje stahy bránice a mezižeberních svalů
- bránice – stahem se zplošťuje – pohyb připomíná píst – nasává vzduch
- současně stah zevních mezižeberních svalů – zvětšují hrudník nahoru a dopředu
- pohyby bránice a hrudníku pasivně následuje pružná plicní tkáň – vzduch se nasává
VÝDECH – pasivní
- relaxace svalů
- při silném výdechu – spolupracují břišní svaly, vnitřní mezižeberní svaly
POJMY
žeberní dýchání – převládá činnost žeber
brániční (břišní) dýchání – činnost bránice – lepší, na dýchání by se mělo podílet větším
dílem
dechový objem – množství vzduchu vstupující a vystupující během jednoho dechu – 500 ml
frekvence dýchání – 14 – 18 vdechů/min (max. 60 vdechů/min)
vitální kapacita plic – maximální výdech po maximálním vdechu, 5 – 6 l,
- využíváme asi 50 %
mrtvý prostor – vzduch nevyužitý v dýchacích cestách – 150 ml
KYSLÍKATÝ DLUH
- při námaze nestačí množství kyslíku – E se získává štěpení glykogenu anaerobní glykolýzou na kyselinu mléčnou
- potřeba později kyslík doplnit – do hemoglobinu červených krvinek, kyslík spotřebovaný v důsledku zvýšené teploty, k oxidaci kyseliny mléčné vytvořené při námaze
ŘÍZENÍ PLICNÍHO DÝCHÁNÍ
- dýchací centrum v prodloužené míše (vznikají zde rytmické vzruchy) – míšními nervy vedeny k dýchacím svalům
- činnost centra ovlivněna chemickými podměty (koncentrace – parciální tlak O2 a CO2, změna pH) – chemoreceptory umístěny v aortě a krkavicích
zvýšení parciálního tlaku CO2 – stimulace receptorů – signály aktivují dýchací centrum – zvýšení plicní ventilace – hodnoty CO2 se vrátí k normě (oxid se odstraní, krev se doplní kyslíkem) a naopak
Při bolesti, emocích, horečce – činnost dýchací soustavy ovlivněna mozkovou kůrou a podkorovými oblastmi
volní dýchání – vědomé ovlivňování dýchacího centra
- při zadržení dechu – prudce stoupne obsah CO2 v krvi – stimuluje dýchací centrum, které potlačí volní regulace dýchání – nelze se zadusit pouhou zástavou dechu
NERESPIRAČNÍ FUNKCE DÝCHACÍ SOUSTAVY
1. brání vstupu cizorodých látek a patogenů
- epitel dýchacích cest vylučuje hlen – zachycují se mikroorganismy – řasinky epitelu hlen posouvají až do hltanu – zde polknuty (brání SO2, nikotin, dehet z cigaret – hromadí se v plicích – náchylnější k infekci)