MRMUV_studijni_text_final

Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, představují globální města jeden ze 

základních makrogeografických dopadů globalizace, což se přirozeně promítá 

do  zájmu  o  jejich  výzkum.  Dříve  než  bude  představena  historie  a  současnost 

Globalizace a globální města  

13 

výzkumu globálních měst, považujeme za nezbytné alespoň dílčím způsobem 

definovat  globální  města.  Acuto  (2009)  definuje  základní  atributy  globálních 

měst takto: 

§

  centra politické moci 

§

  brány (gateways) pro výměnu a obchod (s přístavy, letišti, železnicemi, 

dálnicemi atd.) 

§

  koncentrace a existence kontaktních prostorů pro diseminaci informací 

a  kultury  (významné  univerzity,  muzea,  galerie,  masová  media 

 globálního rozsahu atd.) 

§

  místa  významných  mezinárodních  events  (sportovních,  kulturních, 

politických) 

§

  koncentrační prostorové uzly obyvatelstva 

§

  centra (hubs) globální mobility/turismu 

§

  místa  s významnými  náboženskými  symboly  (poutní  místa,  duchovní 

symboly, centrály náboženských organizací) 

§

  zastoupení politických, nevládních a firemních centrál  

§

  existence architektury vysoké symbolické hodnoty  

§

  „azyl“ pro rozsáhlé etnické či náboženské diaspory  

§

  metropole  vyvolávající  okamžitou  asociaci  bez  přímé  návaznosti 

k danému státu (např. Londýn - VB nebo viz např. Praha -ČR).  

První výzkumy globálních měst  

Britský  geograf  Peter  Hall  svou  obsáhlou  studií  „The  world  Cities“  (1966) 

zahájil  moderní  debatu  o  problematice  světových  měst.  Hall  zjistil,  že 

metropolitní  regiony  vykazující  koncentraci  politiky,  obchodu,  komunikací,