MRMUV_studijni_text_final

protože  se  v nich  koncentrují  firemní  centrály,  tvrdí  Sassen,  že  se  nejedná  o 

esenciální  komponent,  který  by  města  klasifikoval  jako  globální.  Naopak 

zdůrazňuje  skutečnost,  že  globální  města  vytváří  místa  („locus“)  poskytující 

kritickou  masu  pro  „obsluhu“  globálního  kapitálu  a  nejen  pro  jeho  řízení 

Globalizace a globální města  

18 

(Beaverstock  et  al.,  2000).  Podrobně  ke  konceptu  S.  Sassen  doporučujeme 

(2004 s. 40-41). 

Stručně  nastíněný  koncept  globálních  měst  je  kritizován  pro  řadu  nedostatků. 

Jak upozorňují Beaverstock et al. (2000), data použitá pro analýzu globálních 

měst  nemohou  odhalit,  zda  New  York,  Tokio  a  Londýn  skutečně  představují 

vrchol globální hierarchie. Současně Sassen primárně analyzuje změny v těchto 

městech a jen omezeně vypovídá o vztazích mezi těmito městy. Häußermann 

(2001)  poukazuje,  že  zdůrazňovaná  sociální  a  ekonomická  polarizace  není 

empiricky  podložena.  Místo  vzniku  duálních  pracovních  trhů  existuje 

v Londýně silná příjmová diferenciace, ale žádná polarizace, což znamená, že 

na  straně  jedné  dochází  k silnému  růstu  dobře  placených  pracovních  míst  a 

současně  k pomalejšímu  růstu  příjmu  a  počtu  hůře  placených  míst  na  straně 

druhé,  ale  pořád  se  jedná  o  růst.  Z toho  vyplývá,  že  sociálně  slabé  či  nízko 

příjmové  skupiny  jsou  ochráněny  více,  než  jak  uvádí  a  předpovídá  koncept