MRMUV_studijni_text_final

globálních měst. Tentýž autor považuje za další slabý bod tohoto konceptu to, 

že  prakticky  jediným  městem,  které  mu  skutečně  odpovídá,  je  New  York. 

Města, která plní roli uzlů v globálních sítích totiž nepředstavují nový jednotný 

typ,  nýbrž  se  vyvíjejí  diferencovaně  v závislosti  na  národním  kontextu, 

lokálních tradicích a možnostech lokálních politických reprezentantů.   

Brenner (1998) s odkazem na práci Krätke (1995) nastiňuje změny v evropské 

hierarchii  měst,  respektive  prostorové  úrovně  a  struktury  produkce.  Šipky  ve 

schématu  naznačují  možné  změny  postavení  měst  v rámci  evropské  sídelní 

hierarchie.  

Globalizace a globální města  

19 

Obrázek č. 2: Změny v evropské hierarchii měst  

Zdroj: Převzato z Brenner 1998 

Další ze studií vycházejících z „ekonomického diskursu“ výzkumu světových 

měst  reprezentuje  studie  Short  et  al.  (1996),  ve  které  se  autoři  zaměřili  na 

globální žebříček finančních center a firemních centrál, a to včetně dynamiky 

změn  u  těchto  empiricky  zachytitelných  kritérií.  Pro  získání  žebříčku 

internacionálních  finančních  center  zpracovali  autoři  místa  centrál  100 

největších světových bank v časových řezech 1969 a 1995. Výsledky ukázaly 

vysokou koncentraci do relativně malého počtu měst, kdy v Tokiu, Paříži, New 

Yorku,  Londýně,  Frankfurtu  nad  Mohanem  a  Ósace  bylo  lokalizováno  téměř 

50  %  všech  centrál  největších  bank  světa.  V  komparaci  časových  řezů  se