MRMUV_studijni_text_final

Výsledkem  systematického  multisektorového  výzkumu  byla  identifikace  a 

klasifikace globálních center služeb, které jsou rozděleny do tzv. světové triády 

(13  v Severní  Americe,  21  v Evropě  a  14  v asijsko-pacifické  části),  přičemž 

sami  autoři  zdůrazňují,  že  jejich  klasifikace  a  pořadí  světových  měst  byly 

založeny pouze na jedné z mnoha funkcí, kdy světová města jsou více než jen 

pouhými  poskytovateli  globálních  kompetenčních  služeb  (Beaverstock  et  al., 

1999). 

 
 
 
 
 
 
 
 
Obrázek č. 4: Hierarchie globálních měst podle GaWC 
 

Globalizace a globální města  

24 

Zdroj: Beaverstock et al., 1999 
 

Důležitá  je  otázka,  proč  vlastně  vznikají  globální  sítě  poboček  firem 

poskytujících  služby  v různých  městech,  a  to  i  za  situace,  že  jsou  k dispozici 

informační a komunikační technologie umožňující komunikaci v reálném čase 

napříč prostorem. Prvním logicky explanačním faktorem je nepochybně snížení 

geografické  vzdálenosti,  respektive  zvýšení  geografické  blízkosti  k cílovému 

trhu  (tzv.  market-seeking),  přičemž  geografická  vzdálenost/blízkost  může  být 

vyjádřena objektivními parametry, tj. např. čas nutný překonání vzdálenosti či 

počet  kilometrů,  které  zrcadlí  základní  rozdíl  mezi  blízkostí  a  vzdáleností 

(Bathelt,  Glückler,  2002).  Dalším  faktorem  je  tzv.  organizační  blízkost,  která 

má  binární  charakter,  tj.  externí  a  interní.  Interní  zahrnuje  „logickou