MRMUV_studijni_text_final

1 

3 

Mnichov 

3 

3 

Melbourne 

1 

0 

Milán 

3 

3 

Toyama 

1 

0 

 
Zdroj: Převzato a upraveno podle Short et al., 1996, s. 701 
 
Dalším kritériem pro sestavení žebříčku světových měst byly zvoleny centrály 

100  největších  světových  průmyslových  podniků  (v  časových  řezech  1965  a 

1993).  Platnost  těchto  dat  se  zakládala  na  předpokladu,  že  největší  světové 

průmyslové  podniky  patří  ve  většině  případů  k transnacionálním  podnikům, 

které lze vnímat jako významné aktéry globální ekonomiky (viz např. Bathelt, 

Glückler, 2002).  

Mezinárodní  žebříček  řídících  centrál  ukázal  mnohem  vyšší  rozptyl  v rámci 

systému  globálních  měst,  než  tomu  bylo  u  nejvýznamnějších  finančních 

subjektů. V dynamické perspektivě došlo k silnému nárůstu počtu centrál 100 

nejvýznamnějších průmyslových podniků v Tokiu (z 2 na 17), ale například u 

New  Yorku  došlo  k výraznému  poklesu  (z  29  na  6),  přičemž  pokles 

zaznamenal  i  Londýn  (z  10  na  5).  Nicméně  pokles  nemusel  být  způsoben 

pouze přesunem firem, ale mohl být dán také tím, že řada firem prošla vlivem 

koncentračních  tendencí  v globální  ekonomice  fůzemi,  což  způsobilo,  že  se 

tyto  firmy  již  neobjevily  v  žebříčku  100  největších  průmyslových  podniků 

Globalizace a globální města  

21 

světa.  Pořadí  a  struktura  žebříčku  největších  průmyslových  firem  na  úrovni 

měst  se  vyznačují  vysokou  nestabilitou,  což  mělo  do  jisté  míry  za  následek