MRMUV_studijni_text_final

hypothesis“ od Johna Friemanna (1986). Ve svém díle vychází z předpokladu, 

že  „nová  mezinárodní  dělba  práce“  je  organizována  prostřednictvím 

„světových  měst“.  Tato  města  jsou  specifická  tím,  že  jednají  jako  „střediska 

řízení“  (control  centres)  akumulace  globálního  kapitálu,  což  se promítá  do 

jejich vnitřních ekonomických a sociálních struktur. Globální města představují 

v jeho  pojetí  jednak  „prostorově  organizovaný  socioekonomický  systém“  a 

jednak spíše „místa a prostory než aktéry“ (Friedmann, 1995, s. 22).  

Ve svém prvním díle z roku 1985 vycházel ze sedmi základních hypotéz: 

1.  Forma a rozsah integrace města do světového hospodářství, jakož i jeho 

funkce  ve  světové  dělbě  práce  má  zásadní  vliv  na  utváření  vnitřních 

struktur města. 

2.  Klíčová  města  na   celém  světě  jsou  využívána  jako  globální  základny 

v prostorové organizaci a artikulaci produkce či trhu. Vzájemné funkční 

vztahy pak umožňují vytvořit hierarchii světovým měst. 

3.  Globální kontrolní funkce světových měst se přímo zrcadlí ve struktuře 

a dynamice jejich produkce a zaměstnanosti. 

4.  Světová  města  jsou  hlavními  prostory  pro  koncentraci  a  akumulaci 

nadnárodního kapitálu.  

5.  Světová  města  jsou  cílovými  místy  pro  velký  počet  migrantů 

(národních či nadnárodních).  

6.  Vznik  světových  měst  posiluje  hlavní  rozpory  průmyslového 

kapitalismu, tj. mimo jiné polarizaci prostoru a společnosti (tříd).  

7.  Růst  světových  měst  způsobuje  nárůst  sociálních  výdajů,  které  často