MRMUV_studijni_text_final

představují  plně  globálně  internacionalizované  transnacionální 

společnosti.  Ty  jsou  na  rozdíl  od  multinacionálních  společností,  které 

jsou  celosvětově  řízeny  hierarchicky  z mateřského  podniku,  řízeny 

decentralizovaně,  tj.  že  některé  lokality  mohou  mít  specifické 

kompetence,  v jejichž  rámci  koordinují  organizaci  celého  podniku 

(Bathelt,  Glückler,  2002),  což  paradoxně  vede  ke  vzniku 

specializovaných klastrů (viz global-local nexus, Tickell, Peck, 1995).  

Podle  Sýkory  (2000)  patří  mezi  nejvýznamnější  makrogeografické  dopady 

globalizace  právě  vytváření  nové  hierarchie  světových  měst  propojených 

Globalizace a globální města  

12 

aktivitami  nadnárodních  společností  v  oblasti  výrobních  služeb,  přičemž  tato 

města fungují jako jisté hubs v globálních the space of flows (Schamp, 2001). 

Na  mezogeografické  úrovni  dochází  k  rekonfiguraci  národních  městských 

systémů  a  k oddělování  růstu  globálních  měst  od  národních  ekonomik  a  na 

mikrogeografické  úrovni  k  redefinování  městských  struktur  a  vzniku 

polycentrických  regionů  (Brenner,  2000).  Důkladnější  popis  a  explanace 

dopadů globalizace ve vazbě na výše uvedené úrovně bude předmětem dalších 

kapitol.  

V  souvislosti  s  postupující  globalizací,  liberalizací  ekonomik  a  intenzivnější 

evropskou  integrací  ve  vyspělých  státech  světa  můžeme  sledovat  diskusi  nad 

pozicí  měst  a  jejich  úlohou  při  stimulaci  ekonomického  rozvoje,  respektive