MRMUV_studijni_text_final

rozvoj  specializovaných  služeb  či  odpovídající  infrastruktury,  což  zpětně 

posiluje kumulativní proces další koncentrace podnikových centrál, což shrnuje 

Hall  (s.  28)  do  tvrzení,  že  „ve  světle  charakteristických  rysů  moderních 

technologií  a  ekonomických  organizací  se  zdá  být  vznik  velkých  měst 

přirozeným  či  dokonce  nevyhnutelným“  (cit  v  Korff,  1991  s.  64).  Na  špičce 

hierarchie mezi těmito městy se v rámci jeho studie umístila města či regiony 

jako  Londýn,  Paříž,  Randstad-Holland,  Porýní-Porúří,  Moskva,  New  York, 

Tokio.  

Přestože  Hall  ve  své  studii  zohledňoval  význam  služeb  a  jejich  prostorové 

koncentrace  ve  světových  městech,  jeho  práce  zdůrazňovala  kulturní  atributy 

světových měst, respektive jejich kosmopolitní atmosféru, tj. jednalo se o studii 

zohledňující širší význam „světovosti“.  

Práce  Stephena  Hymera  (1972)  zahájily  v oblasti  výzkumu  světových  měst  

ekonomický obrat (economic turn), který převládá prakticky až do současnosti, 

přičemž  vycházel  z předpokladu,  že  ve  vznikající  globální  ekonomice  jsou 

kontrolní mechanismy firem zásadní, a proto centrály nadnárodních společností 

mají tendenci být soustředěny ve světových hlavních městech jako např. New 

York,  Londýn,  Paříž,  Bonn,  Tokio,  Moskva  či  Peking  (Beaverstock  et  al., 

2000). 

Globalizace a globální města  

15 

Klíčovým  dílem  v oblasti  výzkumu  světových  měst  je  práce  „The  world  city