MRMUV_studijni_text_final

financí,  kultury,  techniky  a  vysokoškolského  vzdělávání  rostou  rychleji  než 

ostatní,  přičemž  poukázal  na  jeden  zajímavý  paradox.  V období  rané  fáze 

industrializace byla centralizace a koncentrace průmyslu v blízkosti nerostných 

surovin,  uhlí  a  oceli  nezbytná,  jelikož  možnosti  transportu  tohoto  zboží  či 

surovin  byly  vzhledem  k dopravním  podmínkám  příliš  drahé  (pro  kontext 

Globalizace a globální města  

14 

České republiky viz Rumpel et al., 2011). Takto vznikla rozsáhlá industriální 

města  v regionech  jako  například  Porúří  či  Midlands.  V pozdější  fázi 

industrializace,  kterou  Hall  pojmenovává  „neotechnic  era“,  byly  tyto  limity 

prolomeny  pomocí  využití  nových  surovin  (ropa),  technologií  jako  např. 

elektrický  proud,  auta,  telefon  atd.  Na  základě  technologického  rozvoje 

přestala  být  centralizace  a  koncentrace  průmyslu  potřebnou,  a  proto  „Se 

průmysl  mohl  lokalizovat  prakticky  kdekoliv…logickým  vzorcem  rozmístění 

neotechnického průmyslu tak byla téměř kompletní decentralizace“ (s. 24).  

Přes  tento  trend  decentralizace  docházelo  k růstu  koncentrovanému  a 

centralizovanému ve světových městech. Příčina kontinuálního růstu světových 

měst spočívá dle jeho závěrů v tom, že produkce v „neotechnic era“ může být 

decentralizovaná,  ale  (služby)  kanceláře  nikoliv.  Z toho  vyplývá  proces 

koncentrace  podnikových  centrál  do  metropolitních  regionů,  které  urychlují