MRMUV_studijni_text_final

níže), jež se projevují proměnou jak periferních oblastí, tak i městských 

center, např. v podobě nižší hustoty způsobené gentrifikací.  

d)  Čtvrtý aspekt postmoderní urbanizace se vztahuje k proměně urbánních 

sociálních  struktur,  především  pak  ke  vzniku  nového  vzorce  sociální 

fragmentace,  segregace  a  polarizace  nebo  jinak  vyjádřeno  nárůstem 

sociálních,  ekonomických  a  kulturních  nerovností.  Soja  hovoří  o 

prohlubování  rozdílů  v příjmech,  které  jsou  na  rozdíl  od  moderního 

Vnitřní prostorová struktura globálních měst 

32 

města  viditelné  v každodennosti  postmoderního  města.  Ekonomickou, 

sociální 

a 

kulturní 

polarizaci 

demonstruje 

na 

prakticky 

„nesouměřitelných“  skupinách  tvořených  na  straně  jedné  „vítězi“ 

jakými jsou např. yuppies, dinks (Dual Income No Kids) nebo makléři a 

na  straně  druhé  „poraženými“,  tj.  skupinami  sociálně  vyloučených 

etnických  skupin  nebo  ilegálních  pracovníků  (ty  dokonce  označuje  za 

„nové  otroky“)  či  narůstající  skupinou  bezdomovců  (např.  v L.A. 

zůstává každou noc 80.000 lidí bez přístřeší).  

Příklad socioekonomické fragmentace Los Angeles (Laux, Thieme, 

2006) 

Po  New  Yorku  představuje  Los  Angeles  druhou  největší  městskou 

aglomeraci ve Spojených státech. Podle vymezení jako urbanized area 

nebo metropolitan area žilo v této oblasti v roce 2000 mezi 11,8 a 16,4 

miliónu obyvatel. V rámci této metropolitní oblasti tvořilo Los Angeles 

County  s  9,5  milióny  obyvateli  tzv.  „primary  metropolitan  statistical