MRMUV_studijni_text_final

2.2  Evropské aspekty vnitřní diferenciace globálních 

měst  

Výše  uvedené  příklady  se  primárně  vztahovaly  k  vývoji  vnitřních  urbánních 

struktur  amerických  měst.  Vliv  globalizace  na  města  v evropském  prostoru 

rozpracoval  na  konceptu  „meziměsta“  (Zwischenstadt)  německý  sociolog 

Tomas  Sieverts  (1997).  Podle  jeho  závěrů  je  kompaktní  historické  evropské 

město  minulostí,  respektive  má  pouze  zlomkové  zastoupení.  Vlivem 

urbanizace,  suburbanizace,  desurbanizace  a  reurbanizace  vznikla  rozvolněná 

„meziměstská“  krajina.  Hlavní  znaky  konceptu  Zwischenstadt  shrnul  do 

základních znaků, kterými jsou: 

§

  difúzní a neuspořádaná struktura rozdílných ploch funkčního využití  

§

  chaotický sídelní „koberec“ bez rozeznatelného středu  

§

  zánik  sociálního,  prostorového  a  funkčního  oddělení  mezi  městem  a 

krajinou 

§

  propojená soustava převážně silně funkčně specializovaných sítí a uzlů 

Heineberg  (2006)  s odkazem  na  práci  Hall  (2002)  popsal  modelové  prostory 

polycentrických  regionů  vznikajících  vlivem  globalizace,  přičemž  tyto 

polycentrické struktury jsou: 

Vnitřní prostorová struktura globálních měst 

36 

§

  Tradiční  „downtown  center“  -  koncentrace  tradičních  bankovních, 

pojišťovacích a vládních institucí (např. City of London) 

§

  Nové  „business  center“  -  vznik  ve  starší  reprezentativní  bytové 

zástavbě a dnes slouží službám; často se jedná o centrály progresivních 

služeb či kreativních odvětví (Soho)