MRMUV_studijni_text_final

area“ jádro celé aglomerace, přičemž právě tato oblast bude sloužit pro 

potřeby  této  případové  studie.  Z  hlediska  sociálně-ekonomické 

fragmentace  došlo  mezi  roky  1979  a  1999  ve  sledovaném  období  k 

nárůstu  počtu  obyvatel  žijících  pod  hranicí  bídy  z  13,4  %  na  17,9  %, 

kdy  fenoménem  bídy  byly  postiženy  různé  etnické  skupiny  rozdílným 

způsobem.  Nejnižší  míru  postižení  vykazovalo  bílé  obyvatelstvo 

následované  Asiaty.  S  výrazným  odstupem,  ale  na  velice  podobné 

úrovni, následovali Hispánci a Afroameričané.  

Tato  čísla  ale  skrývají  mnohem  podstatnější  proměnu  sociálně-

ekonomické polarizace v rámci etnického statusu. Zatímco v roce 1979 

tvořili  Hispánci  „jen“  42  %  všech  chudých  obyvatel  Los  Angeles 

County, následovaní bílým obyvatelstvem (29 %), Afroameričany (21,6 

%)  a  Asiaty  (5,9  %),  pak  v  roce  1999  tvořili  Hispánci  již  60,5  % 

chudého  obyvatelstva,  znovu  následovaní  bílým  obyvatelstvem  (14,7 

%), Afroameričany (12,6 %) a Asiaty (9,1 %).  

Prostorové  vyjádření  chudoby  (viz  obrázek)  ukazuje,  že  největší  míru 

koncentrace chudoby lze identifikovat v blízkosti městského centra, ale 

Vnitřní prostorová struktura globálních měst 

33 

také  ve  větší  vzdálenosti  od  tohoto  centra  (viz  ethnoburb).  Prostorové 

vyjádření  sociálně-ekonomické  fragmentace  městského  prostoru  do 

jisté míry potvrzuje hypotézy nastíněné v pracích E. Soja.