MRMUV_studijni_text_final

dominují  režimy  flexibilní  akumulace  a  regulace.  Tato  dimenze 

restrukturalizace  se  v L.A.  projevuje  vznikem  nových  technopolí,  tzn. 

vznikem 

technologických 

parků, 

nebo 

vznikem 

vysoce 

specializovaných  městských  klastrů  v oblasti  multimédií  či  růstem 

sektoru služeb (např. finančnictví, pojišťovnictví, nemovitosti atd.).   

b)  Druhá  dimenze  „geografie  restrukturalizace“  vychází  z posilujícího 

procesu  internacionalizace,  respektive  z procesu  vzniku  hierarchie 

globálních  měst.  L.  A  nepředstavuje  obzvláště  dynamický  příklad 

rostoucího  významu  globálního  finančního,  obchodního  a  kulturního 

centra, ale také se dnes vyznačuje silně kulturně a etnicky heterogenním 

obyvatelstvem.  V důsledku  enormního  přílivu  imigrantů  vznikla  nová 

dynamika  urbánního  multikulturalismu,  který  Soja  interpretuje  také 

jako  výsledek  globalizace,  přičemž  na  základě  existence  řady 

chudinských  čtvrtí  připomíná  L.A.  dokonce  metropoli  třetího  světa. 

L.A.  je  tak  současně  „duálním“  městem,  které  se  skládá  z  „rostoucí 

globální buržoazie a rostoucího proletariátu“ (Soja, 1995, p. 233).  

c)  Třetí  formu  postmoderní  urbanizace  představuje  podle  autora  již 

zmiňovaná  exopolis,  kterou  lze  charakterizovat  jako  kombinaci 

decentralizace  a  dekoncentrace,  respektive  jako  periferizaci  centra  a 

centralizaci  periférie.  Prostorovými  projevy  těchto  simultánních 

procesů  je  vznik  outer  cities,  edge  cities,  posturbia,  exopolis  atd.  (viz