MRMUV_studijni_text_final
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Metropolitní regiony v Německu
59
aspekty. V první řadě je otázkou, nakolik mohou často normativně definované
regiony, jež jsou často vysoce heterogenní, formulovat společná opatření
reflektující zájmy aktérů v rámci území. Zde se může negativně projevovat
asymetrie dělby moci uvnitř regionu a mohou tak být formulovány potřeby a
požadavky korespondující s požadavky center, ale nikoliv jejich periferií.
V souladu s tímto tvrzením uvádí Maillat (1998) mnohokrát pozorovatelný
proces, a sice že metropole mají tendenci periferie spíše monopolizovat, než je
stimulovat a rozvíjet. Obecně tedy metropole sledují své vlastní zájmy, a proto
by neměly být vnímány jako aktéři podporující územní rozvoj. Paradoxně tak
může docházet k procesu simultánní periferizace jednak na mezogeografické
úrovni (stát) a jednak na mikrogeogografické úrovni (v rámci metropolitních
regionů).
Příklad V roce 2002 publikoval geograf Jiří Blažek práci pod názvem „Velké firmy a
subjekty progresivního terciéru jako aktéři regionálního rozvoje v ČR“,
přičemž, jak název napovídá, analyzoval zastoupení progresivního terciéru
v metropolitních regionech ČR a na základě analýzy došel k závěrům, které
ukázaly nejen očekávanou dominaci Prahy, ale vyplynula z nich až překvapivě
slabá pozice Brna i Ostravy ve sledovaných ukazatelích. Je však třeba
zdůraznit, že použité ukazatele, jimiž byly v některých případech jen prosté