MRMUV_studijni_text_final

rozvoje  již  ze  své  slabé  institucionalizace  vyžaduje  vysokou  míru 

dobrovolnosti,  důvěry  a  kooperačního  chování,  což  je  dlouhodobý  a  často 

vysoce komplikovaný proces s otevřeným koncem.  

Pro sítě je charakteristická simultánní existence reciprocity, moci, závislosti a 

volnosti vazeb. Reciprocitu v případě síťové kooperace v rámci metropolitních 

regionů  můžeme  demonstrovat  například  na  nutnosti  koordinace  územního 

rozvoje v důsledku suburbanizace. Pro jádrové oblasti představuje metropolitní 

governance  možnost  regulace  či  eliminace  negativních  aspektů  spojených 

s tímto procesem a pro semiperiferní či periferní regiony naopak metropolitní 

governance  představuje  možnost  čerpat  z pozitivních  (externích  a  interních) 

multiplikačních efektů centra (tzv. spread effects). 

Metropolitní regiony v Německu 

58 

Praktické  implikace  metropolitní  governance  budou  demonstrovány  ve 

vybraných případových studiích jednotlivých metropolitních regionů.  

Na  základě  řady  studií  dosavadního  vývoje  lze  konstatovat,  že  současné 

metropolitní governance jednotlivých metropolitních regionů vykazují zřetelné 

znaky „emerging stage“, čili že se jedná prozatím o instituce integrující aktéry, 

nicméně implementace společných projektů je prozatím omezená. Současně je 

proces  koordinace  „kolektivní“  akce  komplikován  konflikty  mezi  centry  a 

periferiemi.  

3.4  Kritika 

Koncept  evropských  metropolitních  regionů  je  podrobován  řadě  kritik. 

Z hlediska  analyticko-funkčního  jsou  kritizovány  podobné  aspekty  jako  u 

výzkumu  měst  na  globální  úrovni,  tj.  jednak  analýza  pouze  měřitelných