MRMUV_studijni_text_final

vznikem  společného  evropského  trhu  se  rozrostla  konkurence  o 

investice, turisty či lidské zdroje o další evropské metropole.  

•  Další  aspekty  již  reflektovaly  diskuze  nastíněné  v rámci  textu 

věnovanému  globálním  městům,  tj.  například  pokles  významu 

národních  států,  deindustrializace/  tercializace  a  posilování  urbánních 

ekonomik atd. 

Strategická role a význam metropolitních regionů byly v Německu na rozdíl od 

Francie relativně dlouho ignorovány, přičemž příčinou byl především tradiční 

důraz na harmonický prostorově vyvážený rozvoj celého území státu. Nicméně 

Metropolitní regiony v Německu 

54 

narůstající konkurence a změny v globálním a evropském systému měst vedly 

k první  politické  iniciativě  v oblasti  metropolitních  regionů.  V roce  1995 

„Ministerská  konference  pro  prostorové  uspořádání“    (Ministerkonferenz  für 

Raumordnung – dále jen MKRO) – definovala v rámci „Prostorově politických 

ujednání“ 

tzv. 

„evropské 

metropolitní 

regiony“ 

(Europänischen 

Metropolregionen)  mezi  něž  byly  zahrnuty  metropolitní  regiony: 

Berlín/Brandenbursko,  Hamburg,  Mnichov,  Rhein-Main,  Rhein-Ruhr  a 

Stuttgart. V dalším usnesení (1997) MKRO byl k šesti metropolitním regionům 

přičleněn    Halle/Leipzig-Sachsendreieck.  V rámci  MKRO  byly  metropolitní 

regiony  definovány  jako:  „prostorové  a  funkční  útvary,  jejichž  význam 

přesahuje  národní  hranice  (uzly)“  nebo:  „Evropské  metropolitní  regiony  jsou 

motory společenského, ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje a mají 

udržet  konkurenceschopnost  Německa,  jakož  i  přispívat  k urychlování