MRMUV_studijni_text_final

rozdílné  funkční  specializace  a  tím  vytvářejí  systém  dělby  komplementárních 

Metropolitní regiony v Německu 

53 

specializovaných  funkcí,  nicméně  ani  tato  studie  nepostihuje  vazby  mezi 

metropolitními regiony.  

3.2  Politicko-normativní dimenze 

Přibližně  od  první  poloviny  90.  let  lze  v Německu  sledovat  konjunkturu 

v diskursu ve vztahu k roli a významu metropolitních regionů v ekonomickém, 

sociálním  a  kulturním  rozvoji.  Mezi  hlavní  příčiny  této  konjunktury  lze  řadit 

následující aspekty (Blotevogel, 2001): 

•  V první  řadě  se  jedná  o  změnu  německého  sídelního  systému 

v důsledku  sjednocení.  Po  desetiletí,  kdy  bylo  Německo  rozděleno, 

vykrystalizovala  relativně  stabilní  struktura  dělby  funkcí.  V bývalém 

Západním Německu fungoval Hamburg jako centrum obchodu a médií, 

Frankfurt  jako  finanční  a  dopravní  centrum,  Bonn  jako  vládní  město 

atd.  I  v bývalé  DDR  vznikl  komplementární  systém  specializovaných 

funkcí.  Po  sjednocení  Německa  však  došlo  k  „destabilizaci“  tohoto 

ustáleného systému. Především Berlín začal otevřeně deklarovat nároky 

stát  se  hlavní  metropolí  Německa.  Požadavky  Berlína  nezůstaly  bez 

reakce. Mnichov se začal obávat provincionalizace, Hamburg reagoval 

vznikem metropolitního regionu a Severní-Porýní Vestfálsko se začalo 

po ztrátě vládních funkcí (Bonn) orientovat na Randstad. 

•  Druhým  významným  aspektem  se  stala  integrace  německých  měst  do 

evropského  systému  měst,  což  vyplývalo  z ekonomické  integrace.  Se