1 LITERÁRNÍ EPOCHY, směry a skupiny

• skupina spisovatelů 70. a 80. let 19. století sdružující se okolo časopisu Lumír

• Společně s ruchovci tvořili novou generaci spisovatelů, která přebírala vliv po odcházejících májovcích. Jejich největší snahou bylo povznést českou literaturu na evropskou úroveň.

• Prostřednictvím překladů (především z románské literatury) uváděli do české literatury evropské trendy, jak tematické tak formální.

• Literárně hodně experimentovali, objevují se u nich například dosud v české literatuře neobvyklé básnické formy – sonet, gazel, rondel.

• Neztotožňovali se s požadavkem, že literatura má především sloužit národu.

• Filosofickým základem jejich tvorby se stala myšlenka, že lidstvo se neustále vyvíjí k humanitě.

Lumírovci: Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Bohdan Jelínek, Otokar Mokrý, František Herites, Josef Thomayer

Česká moderna

• označení pro generaci básníků, literárních kritiků a politických novinářů v české literatuře v 90. letech 19. a na počátku 20. století, spjatou s manifestem České moderny

• Vznikla v roce 1895 jako výsledek kritických bojů mladých autorů s konzervativní kritikou kolem revue Osvěta a některými představiteli starší literatury v čele s Jaroslavem Vrchlickým a Vítězslavem Hálkem.

• Stavěla se proti církvi a mladočeské straně.

• V díle generace České moderny se objevují moderní literární směry jako symbolismus, dekadence a impresionismus, reagující na rozsáhlé společenské změny, dynamický rozvoj vědy a techniky

• Skupina vzhledem ke své různorodosti neměla jednotný umělecký program. Naproti tomu prosazovala právo na osobité pojetí tvorby a individualismus(nezávislost na společenských normách). Jednotícím prvkem byl rovněž politický nonkonformismus.

• Ve čtenáři hledali autoři spřízněnou duši - snažili se oslovit jeho obrazotvornost a roznítit touhu po rozšiřování obzorů.

• Próza byla značně lyrizovaná, typická byla minimální dějovost. Poezie se stala volnější, přístupná experimentům.

Spisovatelé: Machar, Sova, Březina, Mrštík, Šlejhar, Krejčí, Šalda, Hlaváček,..

generace buřičů

• Generace českých spisovatelů, která se začala tvořit na počátku 20. století

• Opovrhovali soudobou společností, její konzervativní morálkou a spořádanou existencí.

• Propagovali přirozenou lásku, detabuizovali sexualitu, kritizovali tradiční manželství

• Vedli bohémský život (včetně bouřlivých setkání v Neumannově vile na Olšanech).

• Tvorba anarchistických buřičů byla výrazně ovlivněna myšlenkami anarchismu (úsilí o neomezenou svobodu člověka a odmítání autority státu), antimilitarismu (odmítání války) a vitalismu (oslava života a přírody).

Spisovatelé: Viktor Dyk ,František Gellner, Fráňa Šrámek, Karel Toman, Stanislav Kostka Neumann, Petr Bezruč

Devětsil

• 5. října 1920 v Praze vznikl Umělecký svaz Devětsil, založený skupinou socialisticky orientovaných výtvarníků a literátů, kteří se poznali v pražském školním prostředí

• Devětsil je seskupení českých avantgardních umělců.

• Po založení se členové Devětsilu věnovali proletářskému umění a tzv. magickému realismu, od roku 1923 se angažovali v poetismu.

• Klíčové sborníky Devětsil a Život byly vydány v roce 1922.

• Členové Devětsilu věřili, že k umělecké revoluci je potřeba organizovanou skupinu, že jednotlivec sám o sobě nemůže nic změnit, ba ani umělecky něčeho velkého dosáhnout – potřebuje být organizován

• Pražská skupina vydávala časopisy Revue Devětsilu