1 LITERÁRNÍ EPOCHY, směry a skupiny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Spisovatelé: Karel Teige (Pozdrav z cesty)
-
Surrealismus
-
označení surrealismus použil poprvé Guillaume Apollinaire
-
můžeme ho přeložit jako nadrealismus
-
k zakladatelům směru patřil Francouz André Breton
-
surrealisté zdůrazňovali, že nejde o nový umělecký směr, ale způsob života
-
velký vliv na ně měl Sigmund Freud (rakouský lékař) a jeho psychoanalýza – zkoumali lidskou psychiku, nevědomí, sny, sexualitu a šílenství – lidské jednání je ovlivněno podvědomím
-
využívali původně psychoanalytickou metodu automatického psaní (je řízené podvědomím) – fantazie není brzděna logickým myšlením
-
zaznamenávali si vlastní sny a pokoušeli se je vykládat, byli velmi otevření v oblasti sexuality a šílených představ
-
surrealismus odmítá sociální náměty i politiku
-
vystupuje proti podřizování se tradici a konvencím – proti tomu staví obrazotvornost a fantazii
-
odmítá dosavadní umění, uznává pouze prokleté básníky
-
ve výtvarném umění se surrealismus vyznačuje různorodostí autorských stylů
-
surrealismus výrazně ovlivnil umění 20. století, jako jediný ze všech avantgardních směrů nezanikl a dodnes se k němu hlásí řada umělců po celém světě
-
u nás v r. 1934 vznikla surrealistická skupina – v čele V. Nezval
Spisovatelé: Konstantin Biebl (Nebe, peklo, ráj), André Breton (Manifest Surrealismu), Vítězslav Nezval (Žena v množném čísle, Praha s prsty deště)
Existencialismus
filozofický směr, který reaguje na události doby (situace během války a po válce)
zachycuje krizi měšťanské společnosti, zobrazuje svět lidí trpících vnitřními pochybnostmi
jedince ukazuje jako člověka izolovaného, plného úzkosti, prožívajícího stav beznaděje, zoufalství, hnusu (snaží se z tohoto stavu osvobodit
život je chápán jako směřování k smrti
Spisovatelé: Jean-Paul Sartre (Zeď), Albert Camus (Cizinec, Mor), Jiří Orten (Čítanka jaro, Ohnice, Cesta k mrazu)
Socialistický realismus
umělecký směr, který byl schválen roku 1932 Ústředním výborem Komunistické strany Sovětského svazu jako oficiální směrnice pro literaturu, výtvarné umění a hudbu
Později byl závazný v ostatních komunistických zemích
Ideově vychází z oslavy vládnoucího režimu, má slavnostně poukazovat na jeho úspěchy v reálném životě lidí.
V literatuře se projevoval budovatelskými romány a schematizací postav i prostředí – děj se většinou odehrává buď na venkově nebo v továrnách a kladné postavy jsou oddanými členy komunistické strany nebo dělníky, záporné pak intelektuálové, kulaci a „imperialisté“.
Díla socialistického realismu jsou tvrdě ideologicky orientovaná, a to často na úkor umělecké kvality i pravdivosti
Spisovatelé: Maxim Gorkij, Michail Šolochov (Rozrušená země)
Magický realismus
Vniká v Latinské Americe
Propojuje realistický popis prostředí s mystickými a nadpřirozenými prvky
Prvky magického realismu jsou i v tvorbě Salmana Rushdieho (Satanské verše)
Obsahuje magické a mýtické prvky (pověsti), vliv folklóru. Tyto prvky působí přirozeně, nejsou nijak vysvětlovány, protagonisté je přijímají, nehledají v nich logiku.
Obsahuje množství detailních smyslových vjemů.
Zakřivuje plynutí času do smyčky nebo ho úplně vynechá. Někdy také dochází k opakování minulosti v přítomnosti a prolínání dvou (a více) časových rovin.
Dochází k obrácení příčiny a následku, například postava trpí před vypuknutím tragédie.
Zobrazuje události z různých úhlů pohledu, např. z pozice věřícího a nevěřícího nebo kolonizovaného a kolonizujícího.
Může být protestem proti totalitnímu režimu či kolonizaci
Může se odehrávat nebo vzniknout v místech míšení kultur.
Dochází k zrcadlení minulosti a přítomnosti, astrální a fyzické roviny nebo jednotlivých postav.