8AB-Vodní doprava+CR na Slovensku

Vnitrozemskými vodními cestami jsou zákonem č. 114/95 Sb., o vnitrozemské plavbě, definované vodní toky a jiné vodní plochy, na kterých je možno provozovat plavbu.

Délka využívaných vodních cest na území ČR je 663,6 km, z toho pro dálkovou vodní dopravu je využitelných 304 km souvislé labsko-vltavské vodní cesty.

Vodní doprava má v ČR poměrně malý podíl na přepravních výkonech.

Zčásti je to dáno jediným napojením sítě vodních cest v ČR na Labe, které je co do splavnosti poněkud problematické.

Jen malá část vodní sítě ČR může být zařazena do odpovídajících mezinárodních kategorií bez jistých přídavných omezení.

Výhody

• laciná

• pojme velké množství nákladů (hlavně sypkých)

Nevýhody

• znečištění řeky

• závislá na stavu vody v řece

• počasí

• většina splavných řek se propojuje

(Dunaj + Mohan, Dunaj + Rýn, říční ledoborce v Rusku, přepravují písek, uhlí, výletní plavby, největší říční přístav Duisburg (Rýn).

Pro ČR má ekonomický význam především nákladní říční doprava, osobní doprava má spíše mimoprodukční funkce (zábava, volný čas). Lodní doprava v ČR sleduje podobný osud jako železniční doprava s tím, že lodní doprava byla ještě více závislá na (nyní utlumované) přepravě surovin a paliv (typicky uhlí do elektráren - např. Chvaletice). Pokud jde o dopravu námořní, ČR přišla o flotilu námořních lodí kuponovou privatizací.

Na Labi 40 km od hranice začíná kanalizovaná cesta (Ústí nad Labem – ústí Vltavy) s šesti plavebními stupni. Od ústí Vltavy je vybudována vodní cesta do Chvaletic v délce 102 km s 15 plavebními stupni a po prodloužení do Pardubic se získá dalších 36 km vodní cesty. Vltava má 10 km od Mělníka souběžný průplav 92 km dlouhý po Prahu a koncovým bodem pro proplouvání velkých lodí je Slapská přehrada. Na Berounce je splavný 1 km dlouhý úsek do Radotína. Uskutečňuje se také splavnění Moravy od Dunaje do Hodonína a počítá se též se splavněním Odry do Ostravy.

Celkově představuje v ČR lodní doprava téměř zanedbatelný zlomek přepravních výkonů, v určitých odvětvích a lokalitách má však nezastupitelný význam.

Specifika vnitrozemské plavby:

Nelze vždy odlišit vodní cesty pro vnitrozemskou plavbu a námořní dopravu. Především vnitrozemské vodní cesty se značnou plavební hloubkou umožňují proplouvat námořním lodím a naopak některá vnitrozemská plavidla mohou vplouvat do moří. Vnitrozemská plavba stejně jako námořní doprava je úsporná ve srovnání se silniční a železniční dopravou a to z hlediska pracovních sil, spotřeby energie a materiálů. Ekonomická výhodnost vnitrozemské plavby je považována při přepravě nákladů na vzdálenost v průměru 60 km.

Další předností vnitrozemské plavby je menší negativní dopad na životní prostředí (daleko méně exhalátů a také nižší intenzita hluku).