8AB-Vodní doprava+CR na Slovensku

Ve světě je cca 10 000 přístavů, z tohoto počtu provozuje mezinárodní přepravu cca 2 200. Z hlediska ekonomické důležitosti je rozhodující obrat zboží v přístavech. Obrat nad 100 mil. tun má jen zhruba 10 přístavů, obrat nad 50 mil. tun má cca 30 přístavů. Jen asi 20 přístavů má takové technické parametry, že zde mohou přijmout lodě o DWT 150 tis. a více.

Přístavy západní Evropy (cca 30 % světového obratu nákladů)

• Rotterdam s přístavem Europort

• Antverpy, Hamburk, Londýn, Marseille, Janov, dovozní terminály

VÝVOJ

Vývoj evropské námořní dopravy úzce souvisí s vlastním historickým, politickým, hospodářským a kulturním vývojem a je zároveň podmíněn i vztahy k ostatním kontinentům.

Několik desítek evropských přístavů překračuje v současné době v obratu zboží jeden milion tun ročně. Nachází se vesměs v blízkosti průmyslově vyspělých center. Z námořních přístavů Evropy je za největší pokládán nizozemský Rotterdam, který se co do rozlohy i obratu řadí na první místo i ve světovém měřítku.

Pro ČR jsou mimořádně důležité polské přístavy na Baltu- Štětín, Gdaňsk a Gdyně.

Z německých přístavů je to Rostock.

Největší francouzský přístav, založený na řece Rhôny, je Marseille.

Italské přístavy-> na severu Janov a Benátky, na jihu je přístav Neapol.

Zaměříme-li pozornost na Středozemní moře, pak přístavy posuzujeme co do důležitosti, jak z hlediska nákladní přepravy, tak i přepravy osob. Středozemní moře je místem s velkou frekvencí lodí, přičemž přeprava je zaměřena na dovoz ropy, ropných výrobků, uhlí, rud a jiných surovin a na obchod s průmyslovými výrobky a zboží a potravinami všeho druhu.

Mořské průplavy

• Významnou součástí námořních tras jsou mořské průplavy, jejichž vybudováním se podstatně zkrátily některé trasy.

• Nejvýznamnější jsou Suezský (délka 161 km), Panamský (82 km) a Kielský (99 km).

• V Rusku mohou námořní lodi používat průplavy Bělomořsko - baltský (227 km) a Volžsko - donský (101 km).

• Námořní dopravě slouží i některé vodní vnitrozemské cesty - dolní a případně i střední toky velkých řek.

• V západní Evropě je to především Rýn, splavný pro námořní lodě až do Kolína n. Rýnem (360 km); Manchesterský průplav (Liverpool - Manchester, 57 km) a dolní toky Seiny a Temže.

• Ve východní Evropě a v Rusku z řek dostupných pro námořní lodě jsou nejdůležitější dolní toky Dunaje, Něvy a Volhy, v asijské části Ruska pak Obu a Jeniseje.

• V Severní Americe mají největší význam řeka sv. Vavřince (více než 1 000 km až po jezero Ontario), Hudson, dolní Mississippi atd.; v Jižní Americe Amazonka (pro oceánské lodě až po Maunas - 1 700 km); v Asii velké řeky v Číně.

• Rozmístění hlavních přepravních tras a proudů je odrazem potřeb světového hospodářství, vyvolaných zejména rozvojem výrobních sil a pokračující globalizací.

• Ekonomicky vyspělé státy jsou stále více závislé na dovozu nerostných surovin a zemědělských produktů ze zámořských, často značně vzdálených oblastí.