8AB-Vodní doprava+CR na Slovensku

• V mírových dobách působila jako odstrašující a nezávislá síla

• V dobách krize opora vlastním i spojeneckým námořním silám

• Ve válce podporovat letecké útoky na nepřátele, ochraňovat spřátelené síly a účastnit se operací.

  • Některé technické údaje

• Rychlost: +- 30 uzlů (55,6 km/h)

• Počet letadel: +- 100

• Cena jedné lodi: kolem 4,5 miliard dolarů

• Motorové jachty, plachetnice, kombinované jachty

• Botel - ubytování na trvale kotvící lodi

• Flotel - hotel na lodi, plovoucí turistický hotel

• Hausbót - obytný člun, zpravidla s vlastním pohonem

Kajuty se dělí do tří tříd:

• Luxusní třída – jedno-dvě lůžka, WC, koupelna, posezení (apartmány), jsou situovány na moře

• 1. třída – dvě lůžka, WC, sprcha, francouzská postel, situovány zpravidla na moře

• Standardní třída – čtyři lůžka (patrová postel), sociálky společné, situovány dovnitř – není možná přistýlka

1. Námořní přístavy a průplavy

   • Přístavy hrají velmi důležitou úlohu nejen ve světové námořní dopravě, ale v celém světovém dopravním systému.

   • Převážná část jich vznikla v příhodných zátokách nebo estuárech řek; přírodní podmínky však byly často dodatečně upraveny.

Členění:

1. Podle polohy:

   1. Otevřené

   2. Na řekách (např. v jejich ústích)

   3. Tzv. doky (Anglie, Indie apod.), jde o tzv. Tidal ports (kde je značný rozdíl mezi úrovní mořské hladiny při přílivu a při odlivu)

2. Podle účelu:

   1. Zbožové (nakládací/vykládací)

   2. Kontejnerové

   3. Zásobovací (palivem, potravinami)

   4. Nouzové (ports of distress)

   5. Osobní

3. Podle kvality, kterou ovlivňuje:

   1. Zeměpisná poloha, stát, oblast

   2. Technické parametry přístavu - jsou dány velikostí lodí, které mohou být v přístavu obsluhovány - s ohledem na jejich ponor, délku, slanost vody, možnost nákupu zásob paliva, množství, kvalitu a kapacitu překládacích zařízení apod.

   3. Výše přístavních poplatky

   4. Zapojení do okolní infrastruktury (pozemní nebo říční)

   5. Právního a celního statutu (svobodný přístav apod.).

Nejdůležitější hledisko pro členění přístavů, je hledisko ekonomické, podle něhož rozeznáváme:

1. Přístavy dovozní, v jejichž obratu nákladů převažuje vykládka nad nakládkou (většina přístavů ekonomicky vyspělých států).

2. Přístavy vývozní, v jejichž obratu nákladů převažuje nakládka nad vykládkou (většina přístavů rozvojových zemí, ale i některé přístavy hospodářsky vyspělých zemí, specializované na vývoz určitého substrátu).

Výše obratu přístavů a jeho struktura jsou úměrné charakteru a struktuře hospodářství v jeho zázemí. Některé dovozní přístavy jsou specializovány na vykládku hromadných substrátů, největší světové přístavy se skládají z areálů specializovaných pro příjem jednotlivých substrátů a kontejnerů (např. největší evropský přístav Rotterdam/Europort).