8AB-Vodní doprava+CR na Slovensku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Říčně námořní loď – námořní plavidlo, které díky tvaru dna a hloubce ponoru dokáže plout i na vnitrozemských vodních cestách
Obchodní lodě lze rozdělit na:
Nákladní - pro suchý náklad nebo pro tekutý náklad (tankery)
Osobní
Smíšené - pro přepravu osob i nákladů
Jednotky a technické údaje používané v námořní dopravě
Rejstříková tuna (RT) - prostorová jednotka (1 RT = objem o velikosti 100 kubických stop = 2,831 m3)
Hrubá (BRT/GRT) a čistá prostornost lodi (NRT) - nejedná se o jednotky hmotností, ale prostorové
Nosnost lodi (DWT) – počet tun potřebných k ponoření plavidla na určitou čáru ponoru
Maximální dovolený ponor - ponorové značky - každá námořní loď musí mít vyznačenou ponorovou stupnici na přídi a zádi, na každé straně lodního trupu jsou vyznačeny ponorové značky podle oblasti. Čáry ponoru dovolují při stejné měrné hustotě mořské vody, aby se plavidlo při stejné hmotnosti přepravovaného nákladu, paliva, balastní vody, ponořilo hlouběji v oblastech kolem rovníku než v zimě v severní části Atlantiku.
Nautická (námořní) míle a námořní uzel - námořní (mezinárodní) míle se rovná 1852 m, což je vlastně délka jedné minuty zeměpisné šířky měřené na rovník, námořní uzel je jednotkou rychlosti a představuje počet námořních mil, který uplave loď za jednu hodinu.
Uzel – námořní délková jednotka (1/20 námořní míle – 92,6 m) či jednotka rychlosti námořní lodě (15,46 m za 30 sekund, 1 námořní míle za hodinu).
Pozor: Námořní míle (minuta rovníkového stupně) - nautical mile (n mi) – je námořní délková míra, která měla v různých zemích rozdílnou hodnotu: anglická nám. míle = 1853,18 m, americká n mi = 1854, 96 m. V roce 1929 byla definovaná mezinárodní námořní míle jako 1852 metrů přesně (USA tuto hodnotu akceptovaly v roce 1954)).
Druhy lodí:
Galéra - původně starověká válečná loď bez paluby či s částečnou palubou (původem z Egypta). Poháněla ji vesla, posléze plachta na jediném stěžni. Později (do 18. stol.) se tak označovala jednopalubová loď, k jejímuž pohonu sloužila řada vesel i tzv. latinské plachty na jednom či dvou stěžních.
Lodě trajektové – slouží k přepravě dopravních prostředků a osob, mohou přepravit až 600 aut a 2,5 tis. lidí, vlakové soupravy, je nutné kvalitní molo pro nájezd autobusů a aut, případně vlaků
Křídlové lodě – používají se na malých mořích a velkých jezerech, vodních plochách, kde je malé vlnobití - minimální odpor, velká rychlost, vyhlídkové a liniové lodě
Vznášedla – trup tvoří obdélníková skříň, do níž vrtulové ventilátory vhánějí vzduch, takže se pod ním vytváří vzduchový polštář. Může být čtyřikrát rychlejší než klasická loď. Slouží jako rychlá přenosná loď (přepravuje osoby, ale třeba i osobní automobily) např. V Lamanšském průlivu, pobere až 300 aut a 400 cestujících, rychlost až 110/h, nepotřebuje přístav. Vědci díky vznášedlu pronikají mj. do brazilských bažin i afrických pouští…
Katamarány – (dvou-trupové lodě) mají menší ponor, menší odpor, větší rychlost
Osobní zaoceánské lodě
Ledoborec - Speciální loď, která uvolňuje cestu jiným lodím v severských mořích. Přední část lodi je vyztužená tzv. pancéřová obšívka. Led lámou do tloušťky 0.5 m příďovou vlnou.
Tanková loď - upravená loď pro přepravu kapalného a plynného nákladu. Nákladní prostory jsou rozděleny podélnou a příčnou stěnou na samostatné nádrže s expanzivními odvzdušňovacími šachtami. Knock Nevis -> největší tanker na světě, měří 458m, vyrobený v roce 1979 (uvádí se i 1975 a 1976) metrů pod hladinu, tak se musí vyhýbat Suezskému průplavu a Singapurskému průlivu.
Letadlové lodi - poskytují velitelství amerických ozbrojených sil dostatečné možnosti po celém světě pro případnou odpověď na jakýkoliv válečný konflikt nebo na jeho náznak.
Úkoly letadlových lodí