20. Obehova soustava
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
na povrchu nesou receptory, na které se vážou svými antigeny cizorodé buňky, buňky napadené viry či vlastní pozměněné buňky
vazbou s antigeny se T-lymfocyty aktivují a začnou se dělit na paměťové T-buňky a 3 typy aktivovaných buněk:
TC - cytotoxické T-buňky –schopné donutit buňku k apoptóze, popřípadě ji přímo zničí za pomoci cytotoxických mechanismů – protinádorová imunita
TH - pomocné T-buňky – antigen je rozpoznán – fagocytace – vylučuje cytokiny, kterých si všimnou B-lmfocyty → protilátky
TS - supresorové T-buňky – potlačují alergickou reakci (alergie, transplantace)
lymfocyty B – látková imunita, produkují protilátky - imunoglobin
humorální imunita = na povrchu mají receptory pro vazbu antigenu
vazbou s antigenem (cizorodé protejny, sacharidy) nebo patogenů (viry, bakterie, parazitické houby či prvky) jsou aktivovány - nápadně se zvětší a začnou se dělit na paměťové buňky plazmatické buňky a vytvářejí protilátky (imunoglobuliny – jsou obsažené v krevní plazmě, sekterech některých žláz a v mateřském mléce)
každý lymfocyt reaguje proti jinému antogenu – klíč-zámek → B-lymfocyt se naváže na antigen → množí se B-lymfocyty
primární imunitní reakce – při prvním setkání s antigenem – plazmatické buňky (protilátky – zánět)
sekundární imunitní reakce – při dalším setkání s antigenem, reakce je rychlejší, protože jsou v těle přítomny pameťové buňky
IMUNITA = schopnost organismu bránit se proti patogenům a cizorodým látkám
specifická imunita - všeobecná:
lymfocyty T a lymfocyty B
základem – kostní dřeň
orgány imunity:
primární – brzlík a kostní dřeň – buňky se zde specializují
sekundární – buňky už jsou specializované
krk, podpaží, třísla (zduří při nemoci) – lymfatické uzliny
slinivka břišní, appendix
Peyerovy plaky v tlustém střevě
nosní a krční mandle
nespecifická imunita - vrozená:
lidská kůže
lyzozym – enzym v potu, ve slinách, slzách – dokáže ničit bakterie
HCl v žaludečních šťávách
fagocytující buňky (monocyty, makrofágy, eosinofilní a neutrofilní granulocyty) – požírají a rozkládají bakterie
když antigen vnikne do organismu – zánět, protože imunitní buňky vylučují cytokiny – ty se šíří tělem, potkají bílé krvinky a ty jdou pak k místu zánětu podle koncentrace...okolo antigenu je pak hodně bílých krvinek a cytokinů → místo oteče a zahřeje se
v případě, že to nepomáhá, vylučují bílé krvinky pyrogeny → do hypothalamu, ten zvýší teplotu → zabíjení bakterií
interferony = bílkovinné látky produkované viry napadenými buňkami
zvýšení tělesné teploty
NK-buňky – natural killers – kontrolují , jestli jsou buňky v pořádku, špatné buňky zabíjejí
alergie – přehnaná reakce na neškodnou látku, civilizační nemoc
astma – zduření dýchacích cest, oteče hladké svalstvo v průduškách
anafylaktický šok – výlev lymfy do mezibuněčného prostoru → stah hladké svaloviny
AIDS - Acquired Immune Deficiency Syndrome (tj. syndrom získaného imunodeficitu)
HIV - Human Immunodeficiency Virus, tedy virus způsobující ztrátu obranyschopnosti u člověka, napadá Th-lymfocyty a makrofágy