22. Cévní oběh

MALÝ (PLICNÍ) KREVNÍ OBĚH
• odvádí odkysličenou krev do plic, kde dochází k jejímu okysličení
• odkysličená krev jde z PK levou a pravou plicní tepnou do plic zde se tepny větví na vlásečnice ležící na plicních sklípcích naplněných vzduchem dojde k výměně oxidu uhličitého za kyslík okysličená krev se vrací plicními žilami z plic do LS

VELKÝ (TĚLNÍ) KREVNÍ OBĚH
• krev ze žaludku, střev, sleziny a slinivky břišní odtéká žilami, které vytváří vrátnicovou žílu
• vrátnicovou žilou odtéká většina krve prošlá orgány trávícího systému
• vrátnicová žíla ústí v játrech, kde se větví na vlásečnice vstupující do jaterních lalůčků - k jaterním buňkám se tak dostávají z krve potřebné (vstřebané) látky - játra tyto látky metabolizují na produkty k výstavbě a obnově organismu

ONEMOCNĚNÍ

ATEROSKLERÓZA / ARTERIOSKLERÓZA
• kornatění tepen, zánětlivé cévní postižení
• vzniká postupným ukládáním cholesterolu, lipidů a dalších látek ve stěnách cév usazeniny narušují cévní výstelku, dochází ke vzniku krevních sraženin, způsobuje ztrátu pružnosti cév a jejich zúžení až ucpání
• následkem je nedostatečné lokální prokrvení orgánů (ischemie) - např. srdce (srdeční infarkt) nebo mozku (cévní mozková příhoda)

PERIKARDITIDA
• zánět osrdečníku
• může dojít ke srůstu serózních vrstev

ANGINA PECTORIS
• nedostatečné okysličení srdce
• projevuje se stejně jako infarkt myokardu (bolest za hrudní kostí)

ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDEČNÍ
• onemocnění věnčitých cév aterosklerózou
• srdce nemá dostatek kyslíku → angina pectoris

INFARKT MYOKARDU
• neokysličení srdeční tkáně → srdeční buňky odumřou a nahradí je vazivo
• vznikají „jizvy“

3. TĚLNÍ TEKUTINY

• tělní tekutiny jsou roztoky anorganických a organických látek, základní složkou je voda
• tělo obsahuje asi 42 litrů vody (2/3 uloženy v buňkách, 1/3 mimo buňky)

rozdělení tělních tekutin podle složení:
a) mimobuněčné / extracelulární
• tkáňový mok (mezibuněčná tekutina), krev, míza (lymfa)
• obsahují - ionty (sodné, chloridové, vápenaté, hydrogenuhličitanové); živiny jako glukóza, mastné kyseliny; kyslík a oxid uhličitý
• krev a tkáňový mok se mohou navzájem doplňovat

b) nitrobuněčné / intracelulární
• obsahují - velké množství K+ iontů, dále Mg2+ a fosforečnanové ionty

TĚLNÍ TEKUTINY JAKO VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ
• tkáňový mok spolu s krví tvoří vnitřní prostředí organismu
• vnitřním prostředním obecně je zředěný roztok solí, v němž převládá chlorid sodný
• homeostáza = schopnost udržovat stabilní vnitřní prostředí (různými fyziologickými mechanismy)
• pokud dojde k větším poruchám homeostáze, projevuje se to vážnými poruchami v činnosti celého organismu

PŘENOS LÁTEK
• funkcí tělních tekutin je zajišťovat přenos látek a plynů
• v uzavřené oběhové soustavě se látky a plyny pohybují po těle s krví
• z vlásečnic se látky mohou dostávat pomocí difuze (prolínání) na základě koncentračních rozdílů do tkáňového moku a jeho prostřednictvím ke tkáňovým buňkám
• výměna látek a plynů mezi kapilárami a tkáňovými buňkami probíhá velmi rychle na vzdálenosti pouhých milimetrů