22. Cévní oběh

žíly horní končetiny:
• doprovázejí tepny jako žíly hluboké, v podkoží probíhají žíly povrchové
• z žilní pleteně hřbetu ruky se vytvářejí 2 důležité žíly - žíla královská (probíhá po malíkové straně předloktí a paže) a žíla hlavová (probíhá po palcové straně) - obě žíly jsou většinou v loketní jamce dobře viditelné a slouží k odběru krve nebo k nitrožilnímu podání léků
• žíla hlavová ústí do žíly podpažní, žíla královská ústí do žíly pažní
• žíla podpažní pokračuje jako žíla podklíčková a následní jako žíla hlavopažní, která ústí do horní duté žíly

žíly dolní končetiny:
žíly povrchové:• žilní pleteň hřbetu nohy pokračuje jako velká skrytá žíla (jde za vnitřním kotníkem po vnitřní straně bérce a stehna ústí do žíly stehenní) a malá skrytá žíla (jde za zevním kotníkem na lýtko, pod koleno ústí do žíly zákolenní)
• na skrytých žilách často ochabuje žilní stěna, krev se hromadí, vzniká vakovité rozšíření žil = varixy

žíly hluboké:
• provází stejnojmenné tepny a jsou opatřeny četnými chlopněmi a spojkami
• žíla stehenní ústí do vnější a vnitřní žíly kyčelní následně do společné kyčelní žíly, která ústí do dolní duté žíly

KREVNÍ TLAK
• tlak krve na stěnu cév
• nejvyšší tlak je v systole (systolický tlak), nejnižší je v diastole (diastolický tlak); v praxi se měří oba na pažní tepně:
- hodnota systolického tlaku se pohybuje v rozmezí 110 - 130 mm Hg (milimetrů rtuti) = 14,6 - 17,3 kPa
- hodnota diastolického tlaku se pohybuje v rozmezí 70 - 85 mm Hg = 9,3 - 11,3 kPa
• tlak krve závisí na množství kolující krve, odporu cévního řečiště (na průsvitu a pružnosti cév), velikosti minutového srdečního objemu a věku jedince
• krevní tlak je nejvyšší v tepnách a nejnižší v dolní duté žíle
• měříme pomocí tonometru
• hypotenze - nízký krevní tlak, pod 95/60 mm Hg (12/9 kPa)
• hypertenze - vysoký krevní tlak, nad 160/95 mm Hg (21/12 kPa)

KREVNÍ OBĚH
• soustava cév zajišťující cirkulaci krve

VELKÝ (TĚLNÍ) KREVNÍ OBĚH
• rozvádí okysličenou krev do celého těla a zpět k srdci přivádí z těla krev odkysličenou
• okysličená krev proudí z LK do aorty aorta se stáčí nalevo dozadu do tzv. oblouku aorty vybíhá z ní tepna hlavopažní (dělí se na pravou krkavici a pravou podkličkovou tepnu), levá krkavice (přivádí krev do hlavy) a levá podklíčková tepna (vede krev do horních končetin) aorta dále sestupuje podél páteře, rozlišujeme hrudní aortu (odstupují z ní tepny přivádějící krev k hrudním orgánům) a břišní aortu (odstupují z ní tepny přivádějící krev k orgánům v dutině břišní) větví se na 2 tepny kyčelní (přivádějí krev do malé pánve) na ně navazují tepny stehenní (zásobují DK)
• odkysličená krev z hlavy, krku, hrudníku a HK vstupuje do horní duté žíly, z ostatních částí těla do dolní duté žíly obě poté ústí do PS