5. Fyziologie rostlin

protochlorofyl – účinkem světla se mění na chlorofyl – přechod rostliny od heterotrofní výživy k autotrofní

karotenoidy a flavoproteiny – ve vrcholových částech stonku, spolu s rostl. hormony ovlivňují směr růstu

fytochromy –světelná čidla

ovlivňují rychlost růst stonku – etiolizace prodlužování stonku, rostlina ve tmě prodlužuje stonek, ne listy

ovlivňují fotoperiodicitu

ovlivňují klíčení semen: podmínky klíčení jsou: přísun vody (pro bobtnání), dostatek kyslíku, vhodná teplota a přítomnost nebo absence světla

mladá klíční rostlina se vyživuje heterotrofně

fotoperiodismus – vliv délky světelného dne pro přechod do kvetení

fotoperioda = délka denního osvětlení, podle ní rozdělení rostlin do tří skupin:

krátkodenní – vyžadují krátkou světelnou periodu (do 12 hodin), např. rýže¨

- kvetou na jaře nebo na podzim

dlouhodenní – perioda 14 – 16 hodin (pšenice, oves, řepa), kvetou obvykle v létě

neutrální – je jim to jedno (pampeliška, sedmikráska)

teplota – ovlivňuje rychlost metabolismu a tím i rychlost růstu

- rostlina nejlépe roste za určité optimální teploty

- není-li optimální teplota pro rostlinu, může dojít k nízkému vzrůstu, většímu ochlupení u horských rostlin atd.

-působení nízkých teplot je nezbyné pro uvolnění pupenů z dormance

Jarovizace - příprava na přechod ke kvetení a tvorbě plodů, jep otřeba chlad

regulace vnitřními faktory

vnitrobuněčná – pomocí látek v buňce

mezibuněčná - prostřednictvím rostlinných hormonů

- fytohormony – hlavní postavení v regulaci životních procesů, jsou nespecifické (jeden může ovlivňovat více procesů)

-stimulátory – povzbuzující

• auxiny – stimuluje prodlužovací fázi, tropismy

• gibereliny – klíčení semen, rašení pupenů

• cytokininy – tvorba puenů, vývoj

- inhibitory – brzdící

kyselina abscisová – opad listů, navození dormance

ethylen – dozrávání plodů, kvetení

celistvost rostlinného těla

je výsledkem korelace jednotlivých orgánů, které napomáhají fytohormony

růstová korelace – apikální dominance - auxiny produkované vzrostným vrcholem inhibují růst postranních pupenů

- obdobný vztah je mezi kořeny

regenerace

fyziologická – nahrazení opotřebovaných částí (zacelení jizev po opadlých listech)

patologická – nahrazení poškozených částí buď činností existujících dělivých pletiv nebo přeměnou diferencovaných trvalých pletiv na pletiva dělivá > dělením buněk se vytvoří hojivé pletivo kalus (tvořen všehoschopnými buňkami), v něm se tvoří felogén, který vytvoří korovou vrstvu přes celou ránu

polarita – trvalé rozlišení vrcholové části a spodního pólu, je podmíněna jednostranným tokem auxinů

rozmnožování rostlin –

• pohlavní

  • z jedné buňky, ze spory – výtrusem, který vzniká ve sporangiu

  • z fragmentu organismu – šlahouny, řízky, stonky, opadavé pupeny (sleziník živorodý), pacibulky z úžlabiny listu, hlízy, oddenky, roubování, očkování (implantace pupenu, z něho vyroste větev)