TRÁVÍCÍ SOUSTAVA
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Onemocnění tkání, které obklopují zub a zpevňují ho. V počáteční fázi dochází k zánětu dásní – gingitivitě.
Záněty dásní i paradontopatii provází krvácení z dásní, následuje bolestivost a viklavost, předčasná ztráta zubů
Prevencí je důkladná hygiena
Slinné žlázy
Velké slinné žlázy jsou párové
Jsou to:
1. Příušní žlázy – glandulae parotis
2. Podčelistní žlázy - glandulae submandibularis
3. Podjazykové žlázy - glandulae sublingualis
Kromě velkých existují i drobné – buccales, palatinae, labiales.
Produkce slin – ty obsahují 99% vody, zbytek tvoří soli a bílkoviny (např. enzym amyláza), štěpí glykosidickou vazbu (slinná amyláza = enzym ptyalin*)
Součástí slin je také mucin – látka, která tvoří v trávicím traktu hlen (chemicky glykoprotein)
*Pojem ptyalin odpovídá slinné amyláze
Vylučování slin - salivace
je reflexní proces (na přítomnost potravy v dutině ústní).
Vylučování slin může způsobit podmíněný reflex (na zrakové vjemy – myslíme na dort, gulášek apod., nebo čichové receptory – vůně, nebo sluchové – zvuk talířů, lžiček apod.)
Pohyb potravy
Žvýkáním za pomocí zubů je potrava rozmělněna a smísena se slinami – vzniká sousto.
Polknutím je sousto dopraveno do hltanu (pharynx). Polknutím je sousto posunuto do zadní části ústní dutiny. Nastává reflexní část procesu polykání, kdy jsou podrážděny smyslové receptory v hltanu (řídící centrum v prodloužené míše – pro polykání)
Hrtan se zvedne, hrtanová příklopka (epiglottis) zabrání vstupu potravy do hrtanu. Zastaví se dýchání a potrava vstoupí z hltanu do jícnu.
Z jícnu peristaltickými pohyby *do žaludku.
*tlaková vlna je tak silná, že umožňuje transport sousta jícnem i v poloze těla hlavou dolů.
Jícen - oesophagus
Trubice dlouhá 23-28 cm. Spojuje hltan a žaludek. Stěnu jícnu tvoří svalovina. V první třetině příčně pruhovaná, dál směrem k žaludku hladká.
Žaludek – ventriculus, gaster, stomachos (řec.)
Přijatá strava je přeměněna v tráveninu, poté přesun do duodena (první části tenkého střeva).
Žaludek zvládne objem potravy – 2-3 litry, výjimečně až 5 l.
Potrava v žaludku začne být zpracována pohyby žaludečních stěn – obsah se hněte a promíchává se žaludeční šťávou → vznik tráveniny (chymu)
Jak dlouho zůstane v žaludku potrava?
Sacharidy – 2 hodiny
Bílkoviny – 4 hodiny
Tuky – 6 hodin
Žaludeční enzymy
Enzym pepsin – je hlavním žaludečním enzymem, jedná se o proteázu – štěpí proteiny na kratší řetězce, polypeptidy či peptidy
Enzym je vylučován ve formě neaktivního pepsinogenu, který se díky kyselému prostředí (přítomnost HCl) štěpí na aktivní pepsin.
Pepsin je aktivní pouze v kyselém prostředí žaludku, ve dvanáctníku je inaktivován – přítomnost alkalických pankreatických šťáv