Trávicí soustava

amyláza – štěpí dále dextriny (až na monosacharidy)

lipáza – začíná trávení tuků chymosin – štěpí mléčné bílkoviny

pepsin – tráví všechny bílkoviny, není v žaludku v aktivní formě, je neaktivní jako pepsinogen (aktivuje ho HCl), v aktivní formě je schopný strávit bílkoviny až na aminokyseliny – v trávenině putují do tenkého střeva;

1. trávení v tenkém střevě:

• dvanáctník – definitivní rozštěpení živin

• amyláza – cukry – glukóza – přes klky do žilní krve

• lipáza – tuky – VMK + glycerol – do žilní krve

• trypsin, erepsin – štěpení bílkovin na aminokyseliny ® vstřebávání do klků a žil

žilná krev – je vedena do vrátnicového oběhu ® do jater typu B, C;

1. trávení v tlustém střevě:

• vstřebávání živin H2O, Na+, K+

Na+, K+ – podílejí se na šíření vzruchů (nervové, svalové)

• ve střevě žijí symbiotické bakterie – tyčinkovité, Escherichia coli – pro člověka životně důležitá – produkuje denní dávku vitamínu B12

• v tlustém střevě se vstřebávají vitamíny, nestravitelné zbytky se vyloučí.

Látkový metabolismus

Přeměna látek probíhá neustále ve všech buňkách a spočívá v těchto hlavních dějích:

1. Z jednoduchých vstřebaných látek se syntetizují látky tělu vlastní – jednak látky stavební, jednak látky biologicky významné (enzymy, hormony, nukl. kyseliny). Tyto reakce se souhrnně označují jako anabolické a spotřebovává se při nich energie (reakce endergonické).

2. Část vstřebaných látek se štěpí na jednodušší látky. Tyto reakce se souhrnně označují jako katabolické. Dochází při nich k uvolňování energie (reakce exergonické). Tato energie zabezpečuje reakce anabolické a umožňuje veškeré životní děje.

3. Některé látky jsou ukládány v těle do zásoby. Odtud mohou být v případě potřeby uvolněny a použity k předchozím účelům. Zásobními látkami jsou tuky a sacharidy.

Anabolické a katabolické děje jsou ve zdravém, přiměřeně živeném organismu v rovnováze. Látková přeměna je řízena hormonálně a nervově.

Metabolismus sacharidů: zásadní význam má glukóza, v krvi je stálá koncentrace glukózy 4,5 – 6 mmol/l, zvyšuje se po požití potravy. Nadbytečná glukóza se přeměňuje na glykogen – ukládá se v jaterních buňkách a v kosterním svalstvu. Konečným produktem oxidace glukózy je CO2 a H2O. Přitom se uvolní energie, která se váže do molekul ATP.

Metabolismus tuků: tuky jsou základní stavební složkou biomembrán, ukládají se do zásoby v buňkách tukové tkáně.Při trávení se štěpí na glycerol a mastné kyseliny. Při odbourání na jednodušší látky se glycerol začleňuje do anaerobní glykolýzy, mastné kyseliny jsou po dvouuhlíkatých částech tzv. b-oxidací začleněny do Krebsova cyklu.

Metabolismus bílkovin: bílkoviny mají význam jako základní stavební složky organismů a uplatňují se jako enzymy a hormony. Tráví se na aminokyseliny. V krvi je určitá stálá hladina aminokyselin. Zdrojem aminokyselin jsou jednak bílkoviny z potravy, jednak opotřebované bílkoviny z tkání; malé množství aminokyselin vzniká při přeměně sacharidů. Aminokyseliny jsou potřebné: k syntéze stavebních bílkovin těla, k syntéze enzymů a hormonů, k syntéze plazmatických bílkovin, k přeměně na sacharidy. Část aminokyselin se odbourává na jednodušší látky a při tom se získává energie. Bílkoviny se neukládají do zásob. Při katabolickém odbourání aminokyselin dochází nejdříve k jejich deaminaci. Aminové skupiny se odštěpují ve formě toxického amoniaku, který je v jaterních buňkách v tzv. ornitinovém cyklu přeměněn na močovinu, jež je krví zanesena do ledvin a vyloučena močí z těla. Uhlíkaté zbytky aminokyselin se začleňují do Krebsova cyklu, kde jsou dekarboxylovány a dehydrogenovány.