ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 2. ROČNÍK

8  Funkci kmenotvorné přípony u víceslabičných sloves mají zejména tyto formanty: -nou- (tisk-nou-t, tisk-
nu-l), -e/ě- (trp-ě-t, trp-ě-l), -i- (pros-i-t, pros-i-l), -a- (maz-a-t, maz-a-l), -ova- (kup-ova-t, kup-ova-l). 

Č e s k ý   j a z y k   a   k o m u n i k a c e   2  | 17 

jmen (učitelka ← učitel), přídavná jména z příslovcí (dolní ← dole), slovesa od přídavných 
jmen (chudnout ← chudý), příslovce z příslovcí (kratčeji ← krátce) atd.  
   Každý formant nese určitý věcný význam. V nově vzniklém slově je tak obsažen věcný 
význam jak slova základového, tak formantu. Uvedeme si tři vzorové příklady. O formantu-
příponě -árna ve slově králík-árna bychom řekli, že označuje místo, které bylo člověkem 
vytvořeno  k nějakému  účelu  (podobně  cukr-árna,  ocel-árna);  králíkárna  je  tedy  prostor, 
kde se chovají králíci. Formant-předpona pra- ve slově pra-babička vyjadřuje, že jde o naši 
příbuznou ob dvě generace, avšak ve slově pra-věký signalizuje dávno minulé doby. Vidí-
me tedy, že tentýž formant může mít i více věcných významů. Samozřejmě vždy záleží na 
zkoumaných slovech. 
 
SKLÁDÁNÍ      Rozdíl mezi odvozováním a skládáním slov spočívá v tom, že zatímco odvozené slovo 
vzniká z jednoho základového slova, složené slovo vzniká ze dvou a více plnovýznamových 
základových slov.  
   Např. slovo zeměkoule: základovými slovy jsou podstatná jména země a koule. Nové slo-
žené  slovo  má  vlastní  věcný  význam.  Za  složeninu  se  nepovažuje  slovo  vzniklé 
z předložkového  slovního  spojení  (např.  bezohledný),  protože  předložka  není  plnovýzna-
mové slovo!  
   Poslední  člen  složeného  slova  mívá  stejnou  podobu  jako  jedno  ze  základových  slov, 
člen/členy předcházející mívá/mívají podobu poněkud pozměněnou. Přítomná je většinou 
spojovací samohláska o či e(ě): sam-o-spoušť, světl-e-zelený, bled-ě-modrý.  
   Skládání může být kombinováno s odvozováním: velk-o-měst-ský, dřevomorka, slzotvor-
ný. Řídké jsou složeniny větné: mouchysněztesimě, bůhvíjak, budižkničemu. Pokud je jedna 
část složeniny původu cizího a druhá domácího, jde o hybridní složeninu: elektrospotře-
bič, autobazar.  
 
ZKRACOVÁNÍ  Zkracování je slovotvorný způsob, při němž vznikají zkratky a zkratková slova.  
   Zkratka  vznikne  nahrazením  několikaslovného  názvu  prvními  písmeny  názvu.  Píší  se 
velkými písmeny bez teček a při čtení je hláskujeme: Organizace spojených národů – OSN 
[óesen], poštovní  směrovací  číslo  –  PSČ  [psč/péesčé].  Zkratková slova  vznikají  ze  skupin 
hlásek jednotlivých slov, takto vzniklá slova skloňujeme: Česká dopravní kancelář – Čedok, 
Janeček a Walter – Jawa. Dále může zkratkové slovo vzniknout z původní (někdy obměně-
né) zkratky, kterou lze začlenit do věty jako běžné slovo: Četka z ČTK (Česká tisková kance-
lář). Tato slova by se měla psát Čedok, Čedoku…, připouštějí se však i podoby ČEDOK, ČE-
DOKu…  
 
   Příklady zkracování: limo (z limonáda), metro (z franc. métropolitaine), expo ( z franc. ex-
position), moped (z motorový  velociped), *písíčko (z PC), *cédéčko (z CD), atp. (z a tak po-
dobně), fa (z firma), pí (z paní), p. (z pan), a.s. (z akciová společnost).